Na titulní stranu

Fakta, životopis, fotografie
Mé životní a politické postoje a názory. Proč jsem vstoupila do ODS, proč jsem přijala kandidaturu.
Chcete-li o mně vědět víc, zeptejte se.Novinky, aktuality, různé akce, které pro vás připravuji
Články a rozhovory na téma moje práce v Senátu
Chcete-li mě kontaktovat...



Chcete-li se dozvědět něco z mé profesní činnosti a nabídky

Názory a komentáře

Diskriminace, lidská práva, Ruzyně

Každý z nás slyšel o situaci na pražském letišti Ruzyni, kde probíhala selekce osob, které britští konzulární úředníci vpustili či nevpustili na palubu letadla směřujícího do Velké Británie. Názory na to, zda šlo o diskriminaci zaměřenou proti našim rómským spoluobčanům, či nikoliv, se různí. Faktem bezesporu je, že to přinejmenším bylo diskutabilní jednání. Nicméně to bylo téma, kterému se všechna média věnovala nejen ve svých hlavních zpravodajských relacích.

Otázka, která mě však v souvislosti s diskriminací a lidskými právy trápí, je tato. Jak k tomu přijdou lidé, kteří jsou diskriminování a jejich lidská práva nejsou respektována, a kteří se nemohou takto zviditelnit? Kteří si nemohou zakoupit letenku a za světla televizních kamer demonstrovat svou diskriminaci? O kom hovořím?

Mám například na mysli staré lidi, kteří žijí velmi často (až na čestné výjimky) v nedůstojných podmínkách domovů důchodců – lidojemů, kam jsou odkládáni jako ti, kteří již svou službu společnosti splnili, a nyní čekají na konec svého života. Základní právo na důstojný život je jim upíráno. Jsou diskriminováni.

Mám například na mysli lidi s tělesným nebo smyslovým handicapem, kteří vzhledem ke svému postižení nemohou žít běžným životem, protože se k nim drtivá většina společnosti chová diskriminačně. Odmítá je přijmout do svého středu. Odmítá jim umožnit chodit do práce, protože budova, kde sídlí jejich potencionální zaměstnavatel je bariérová. Protože se na místo, kde sídlí zaměstnavatel nedostanou, vzhledem k tomu, že městská hromadná doprava je bariérová. A pokud jsou zdatnější a jsou schopni dojet na potřebné místo vozem, je jim znemožněno zaparkovat na místě, které mají vyhrazeno, protože bezohledný člověk obsadil místo, pro ně speciálně upravené. Jsou diskriminováni.

Kdy se tito lidé, kteří se dnes a denně opakovaně setkávají s diskriminací a pošlapanými základními lidskými právy, stanou stejně zajímavým tématem pro naše média? Kdy se tyto problémy budou po několik týdnů objevovat na hlavních stránkách deníků, jako hlavní téma všech televizních a rozhlasových zpravodajství?

Obávám se, že nikdy. Alespoň mi to moje dosavadní zkušenosti naznačují.

(Srpen 2001)

 

Archiv této rubriky

 Zpět na názory

Nahoru
Na titulní stranu