 |
             |
|
|
|
|
||||
|
Archiv starších otázek a odpovědí
Vážená paní Filipiová, budete podporovat prodej zbývajících obecních bytů do soukromého vlastnictví? Myslím, se by se tím vyřešila otázka údržby interiérů těchto bytů. Samozřejmě, že preferuji vždy soukromé vlastnictví. Myslím však, že by se obce neměly zcela zbavovat bytů a měly by si nějaké ponechat např. pro sociální případy. Vážená paní Filipiová, Vaše prohlášení na webu jsem si přečetl a věřím Vám. Události komentáře jsem včera neviděl, a od České televize je to pořádná nehoráznost a "podpásovka". Nevím jak bych Vás v tuto podpořil, protože času do voleb moc nezbývá. Nejsem členem žádné polit. strany a nikdy jsem nebyl, a to co se děje nemá se stranictvím nic společného. To je absence lidské slušnosti, což mne zvlášť u T. Fischerové mrzí, protože jsem měl na ni úplně opačný názor. To co jsem včera poslal Vám, jsem poslal v trochu upravené podobě i MF DNES donázorů čtenářů. Moje dcery, žena i já Vám dáme rádi své hlasy, řekneme vše lidem doma, v zaměstnání, holky ve škole. Rádi Vám pomůžeme, ale nevím v tuto chvíli jak. Takže moc na Vás myslíme a ať Vám to vyjde. Kontakt na mne, pokud bych Vám přece jen mohl být nějak prospěšný... Pěkný den a dobrý výsledek přeje ... Vážený pane, jen to, co mi píšete, je pro mne velká pomoc. Děkuji vám za podporu a za vaše hlasy. Děkuji a přeji hezký víkend. Vážená paní Filipiová, v bezprostřední blízkosti mého bydliště v ulicích Americká, Záhřebská a dalších někdo přelepil Vaše plakáty "Táňou Fischerovou", které jsou na sloupech osvětlení. Přitom další sloupy jsou volné a nic tedy nebránilo tam tyto plakáty umístit a utkat se s Vámi férovým způsobem. Do této doby jsem moc nevěřil titulku ve volebních novinách ODS Praha 3, které jsme dnes dostali do schránky. Ale tak bezohledné jednání je typicky komunistické a "Paroubkovské". Přestože jsme již teď k volbám nechtěli jít, tak půjdeme zcela jistě, snad Vám naše 4 hlasy pomohou, budeme také přesvědčovat naše sousedy a známé. Zdravím a držím Vám palce Vážený pane, o této politováníhodné kauze vím již z období předvolební kampaně před prvním kolem voleb do Senátu. Již tehdy se to ze strany Táni Fischerové dělo, ale pokládala jsem za nedůstojné se o tom "handrkovat". Ovšem dnes celá "kauza" vyvrcholila v pořadu Události komentáře na Čt 1, kde jsem Iniciativou za zvolení Táni Fischerové byla osočena, že jsem s přelepy začala. Vydala jsem k tomu prohlášení, které si můžete přečíst na mých webových stránkách www.filipiova.cz a zaslala ho do všech deníků a do České televize. S pozdravem a s díky Dobry den pani senatorko, jsem tradicnim volicem ODS a velmi si Vas vazim i jako cloveka, ale jsou dva duvody proc Vas nebudu volit. Jednim je Vase arogance (viz. treba i debata na CT24 s Vasi protikandidatkou Tatanou Fischerovou) a tim dalsim je, ze fakticky nemate poneti o zasadnich udalostech ve Vasem volebnim obvode. Konkretne, potize ohledne rekonstrukci bytoveho fondu P3 - zejmena nastavby rsp. jejich provedeni, kde stari lide jeste dnes, pul roku po zahajeni stavby, jsou bez vytahu a dockaji se ho az tyden pred Vanoci, ac puvodni prognoza byla 2-3 mesice bez vytahu. Myslis, ze specialne Vy byste to mohla pochopit, ale nezajimate se a to je pouze spicka nepochybne korupcniho ledovce na radnici Prahy 3. Vážený pane, respektuji vaše rozhodnutí co se týče volby senátora. To je to, co se mi na demokracii líbí. Máme možnost volby. Nicméně by mě zajímalo, v čem jsem byla v pořadu na Čt24 arogantní. Vždy se snažím být korektní a proto by mě opravdu zajímal váš názor. O problémech nástaveb na bytových domech na Praze 3 vím. Byla jsem na jednání s občany spolu se zástupci radnice MČ Prahy 3 v ZŠ V zahrádkách (možná jste byl přítomen i vy) a dozvěděla jsem se tam od obyvatel mnohé. Také vím, že odpovědní činitelé, kteří tam z radnice byli, si postřehy jednotlivých občanů pečlivě zapisovali a budou se jimi zabývat. O problémech, které v rámci přestavby bytových domů jsou, jsem se dozvěděla právě od zástupců radnice MČ Prahy 3. Nejsem mimo dění na Praze 3, jak se domníváte. Jsem v pravidelném kontaktu se zástupci radnice. Je škoda, že jste nevyužili možnost, kterou všem občanům mého volebního obvodu nabízím, obrátit se na mne s problémy, které je trápí. O to více mě mrzí, že jsem se o těch problémech nedozvěděla od vás, občanů Prahy 3, ale právě od představitelů radnice. To myslím opět vyvrací vaše podezření, že se radnice a ani já o problémy, které zde popisujete, nezajímá. Pokud máte podezření z korupce a máte důkazy, měl byste je zveřejnit. Je to v zájmu nás všech. Vás, obyvatel Prahy 3 i zástupců radnice. Korupce je věc, proti které se musí nekompromisně bojovat. V tom se asi shodneme. Nabízím vám osobní schůzku, kde si o tom všem můžeme pohovořit. S pozdravem a přáním hezkého dne. Vážená a milá paní senátorko, gratuluji k prozatímnímu úspěchu a pevně věřím, že ve dnech 27. a 28. 1. 2006 se jen potvrdí to na co čeká spousta normálně a slušně uvažujících občanů. Držím palce a přeji vše jen to nej, nej, nej - nejen Vám, ale i nám. Vážená paní senátorko, dovolte mi poblahopřát Vám k postupu do druhého kola nových senátních voleb. Přejeme hodně štěstí v druhém kole voleb Vážená paní Filipi, nemám žádný dotaz, chtěl bych jen popřát hodně štěstí a pogratulovat k výsledku voleb. Příjemný den !! Dobrý den paní senátorko, díval jsem na statistiky účasti při hlasováních v senátu, a narazil jsem na Vaši poměrně častou neúčast v poslední době (15.10., 24.5., 12,4, 26.1.,). Chápu, že důvodů může být celá řada. Mohla by jste mi sdělit ty, které převažují u Vás. Děkuji. Vážený pane, neúčast na hlasování neznamená, že nejsem na jednání pléna přítomna. Naopak v posledních dvou letech odmítám zahraniční cesty právě kvůli jednání pléna Senátu. Často mívám jednání s občany, kteří se na mne obracejí s prosbou o pomoc. Probíhá-li tzv. bezproblémové hlasování - např. zahraniční smlouvy, které byly již na výboru projednány, dám přednost žádosti občana o setkání se mnou před hlasováním. Potvrdí vám to stenozáznam, kde se na začátku každého jednání čtou nepřítomní senátoři. Možná se ptáte, proč neřeším otázky občanů v tzv. senátorské pondělky. Ne každému se tento termín hodí, nebo jde o urgentní záležitost a já se lidem snažím vyjít vstříc a přijmout je v co nejbližším termínu. Navíc mnohdy vytažení karty - což se v záznamu projeví jako "nepřítomen" - je způsob vyjádření postoje k projednávanému návrhu zákona. To jsou ty důvody. Navíc vás chci upozornit, že 26.1. a 15.10. jednání pléna neprobíhalo. Vážená paní Filipiová, děkuji za majlík! Pokud máte smlouvu s Poštou a je to uvedeno ve smlouvě (že nebudou vhazovat tam, kde si to nepřejí), pak je to jednoznačné a Vám se, samozřejmě, moc omlouvám! Pokud to ale ve smlouvě chybí, pak je problém "na Vaší straně" a odpovědnost je jednoznačná. A souvisí to. Pokud nedokážete (politik) dohodnout (zařídit) takto jednoduchou věc, pak nemůžete řídit věci veřejné! I když, upřímně a na Vaši obranu, kdo je tady řídí? (Myšleno dobře!) Přeji Vám příjemný a úspěšný den. Vážený pane, pošta musí respektovat požadavky lidí ohledně nedoručování reklamních letáků. Toto žádná smlouva změnit nemůže. My s počtem domácností, které si to nepřejí, při počtu výtisků volebních materiálů dokonce počítáme. Na druhou stranu se nám bohužel stává, že letáky nejsou mnohdy doručeny ani tam, kde žádný "zákaz" není. Bohužel ne všichni lidé dělají svou práci dobře. A jistě se shodneme na tom, že jsou takoví i mezi politiky, stejně tak, jako mezi jakoukoli jinou skupinou lidí. Vážená paní Filipiová, děkuji za omluvu! Chápu, že teoreticky za to nemůžete. Prakticky ano. Vy platíte, Vy poroučíte. Také nesu odpovědnost za to, co naši lidé udělají, přesto, že jim 100x za den řeknu, co nemají dělat. Již jsem si zvykl, že odpovědnost je pro našeho politika slovo neznámé! Přeji příjemný zbytek dne. Vážený pane, obávám se, že ani prakticky za doručení letáku nemohu. Jejich kvalitní roznášku/neroznášku opravdu ovlivnit nemohu, byť jak říkáte - já platím a tedy poroučím. Nechápu, jak špatné dodání letáků souvisí s mou odpovědností jako politika. Pošta dostala zaplaceno a neodvedla dobrou práci. Myslím tedy, že odpovědnost je v tomto případě na České poště. Vážená paní Filipiová, často si v tomto státě připadám jako "u Blbých na dvorečku"! (Ale proč jako, že?! Když tento stát "řídí" lidé, kteří nedokáží ani takovou banalitu, jako je vysvětlit svým lidem, že když má někdo na schránce napsáno, že si nepřeje (dokonce prosí!) vhazovat do schránky reklamní a propagační letáky, že by tam neměli vhazovat ani ten váš. Děkuji. Vážený pane, to, že vám vhodili můj magazín do schránky opravdu není moje chyba. Magazíny byly distribuovány Českou poštou. Vaše stížnost by měla směřovat právě na tuto instituci. Pokud je mi známo, pošta má seznam lidí, kteří si reklamní letáky nepřejí a tento požadavek by měla striktně respektovat. Pokud vám tímto byla způsobena nepříjemnost, přijměte alespoň mou omluvu. Paní senátorko, velmi jste mě zklamala Vaší podporou zákona o registrovaném partnerství. Chtěl jsem Vás volit, ale s tímto je těžké Vás podpořit. Hodláte se dále angažovat v podpoře údajných práv homosexuálů včetně adopce dětí? Vážený pane, je těžké při hlasování, respektive vyjadřování názoru vyhovět všem. Dle Ústavy ČR musí poslanec a senátor hlasovat dle svého svědomí a přesvědčení. Protože i já svým způsobem patřím mezi menšinu, vím, jak je život v „komunitě“ menšiny složitý a mnohdy těžký a jak těžko se menšiny prosazují ve společnosti. Proto jsem zákon o registrovaném partnerství podpořila. Myslím, že tento zákon zbytku populace ničím neublíží, klasickou rodinu ničím neohrozí a těm pár lidem, kteří mají tu smůlu, že se narodili s touto sexuální orientací, orientací, se kterou se ve společnosti velmi těžko žije, pomůže. Přinejmenším psychicky – že je společnost vnímá a považuje je za právoplatné členy naší společnosti. Co se týče adopcí dětí párům se stejnou sexuální orientací nejsem ještě rozhodnuta. Je to na diskusi a na zvážení, zda by to dětem, které jsou v ústavech, místo aby vyrůstali v rodině, nepomohlo. Tím ovšem neříkám, že budu pro. Pokud vím, tak ani ze strany homosexuální komunity nezní tento požadavek, takže to rozhodně není na programu dne. Paradoxem ovšem je, že ženy, které jsou homosexuální, si mohou dítě obstarat, aniž by je společnost nějak lustrovala. Svobodných matek je – bohužel – mnoho a nikdo nezkoumá, zda nejde o lesbické ženy. Vážená paní senátorko, vzhledem k tomu, že jsem vždy aktivním voličem, neboť toto právo považuji zároveň za svou povinnost, vždy se snažím seznámit se všemi kandidátkami. Chtěla bych Vám poděkovat za nápad se soutěží. Ačkoli otázky nebyly obtížné, přiměly mě navštívit po dlouhé době webové stránky Senátu ČR, kde jsem narazila na brilantní práci Jana Kysely o historii a mezinárodním kontextu Senátu. Budu z ní čerpat při studiu sociální práce a pedagogiky a i moje školou povinné děti ji využijí. Vřelý dík a hodně štěstí při volbách i v soukromém životě. Vážená paní, děkuji za podporu mé kandidatury. Jsem ráda, že vás soutěž inspirovala seznámit se s prací v Senátu. "Odhalila" jste důvod, proč jsem volila takto postavenou soutěž. O Senátu se toho moc neví, lidé jej považují za zbytečný a za místo, kde se vlastně nic neděje a za instituci, která jen stojí peníze. Je to i na nás, senátorech, abychom lidem vysvětlovali roli Senátu v našem ústavním systému a jeho oprávněnost. Co se dneska hraje v Národním divadle v Praze? Vážený pane, s programem ND se seznámíte na adrese www.narodni-divadlo.cz. Přeji hezký kulturní zážitek! ;-) Jaký je Váš názor na problematiku sociální izolace našich tělesně postižených spoluobčanů, vzniklé dle mého názoru v době před rokem 1989? Jakým způsobem nebo programem se dá tato izolace zmenšit, popřípadě odbourat? Děkuji! Vážený pane, myslím, že můj názor na danou věc jsem prezentovala již mnohokrát, lze jej vyčíst nejen v mých publikacích, ale i v odpovědích, které jsou uvedeny na mých stránkách. Nicméně pokusím se velmi krátce své názory shrnout. Začněme od začátku. Prvním krokem k integraci je integrované školství již od nejnižšího stupně, tedy od mateřských škol. Nevidím jediný důvod, který by byl argumentem proti tomu, aby do jedné třídy ve školce a dále pak na základní a na střední škole nechodily děti tak zvaně normální spolu s dětmi smyslově, nebo tělesně postiženými. Speciální péči a tedy speciální školu, snad potřebují jen děti, u kterých je postižení v důsledku kombinovaných vad. Zvláštní školy vedou pouze k segregaci a následnému znemožnění vzdělávání handicapovaného. Je evidentní, že dítě, absolvent zvláštní školy, nemůže při přijímání na střední školu vědomostmi konkurovat dítěti z „normální“ školy. Psychologická návaznost integrace handicapovaných již od raného věku je logická. Společnost bude přijímat handicapované jako samozřejmost, bude znát nejen jejich potřeby, ale i schopnosti a přijímání osob s postižením do zaměstnání bude přirozené a nebude muset být upravováno zvláštním zákonem. Lidé budou s bezbariérovým prostředím počítat jako s logickou, přirozenou věcí. Lidé budou „bezbariérově myslet“. Ale vraťme se do reality. Problémy paradoxně přinášejí i stávající zákonné normy, které mají při odstraňování bariér pomáhat. Jedná se zejména o vyhlášku č. 369/2001 Sb. Obrovským krokem k integraci by bylo „zpřístupnění“ pracovních míst. Vyhláška upravující bezbariérovost staveb (vyhl. č. 369/2001 Sb.) uvádí, že o pohybu osoby s postižením uvažujeme ve stavbách občanské vybavenosti pouze tam, kde počítáme s přístupem veřejnosti. To je silně diskriminační. Dochází k tomu, že např. v budově banky počítáme s postiženým pouze jako s klientem, ale již nikoliv jako se zaměstnancem. Dokud bude ustanovení vyhlášky mít toto znění, jakékoliv vládní prohlášení ohledně potřeby zaměstnávání osob s postižením bude bezpředmětné, ale hlavně těžko realizovatelné. Další problém v citované vyhlášce je možnost udílení výjimek, při aplikaci vyhlášky u objektů, jejichž rekonstrukce vyžaduje stavební povolení. Cituji: „Ustanovení této vyhlášky se použijí též při provádění udržovacích prací, změn staveb,změn v užívání staveb, pokud to závažné důvody nevylučují.“ Vyhláška se však již nezmiňuje o tom, kdo a za jakých podmínek výjimku udělí. Dopad tohoto ustanovení myslím všichni známe. Mám-li to shrnout, problémem při integraci handicapovaných je důsledné odstraňování psychických a fyzických bariér mezi lidmi.
Vážená paní senátorko. Již zřejmě za několik dní budete v senátu projednávat návrh zákona o přijetí úvěrů na financování Programu pořízení a provozování 24 letadel JAS 39 Gripen, který prošel poslaneckou sněmovnou . Protože se vším co vláda a hlavně ministr Tvrdík v souvislosti s nákupem Gripenů činí zásadně nesouhlasím a jelikož jako občan nemám jinou možnost, pokusím se Vás se svými výhradami seznámit, s cílem přesvědčit Vás, abyste se v zájmu lidí této země, připojila rovněž na stranu těch, kteří s tímto nákupem nesouhlasí. O sobě bych Vám chtěl říci, že jsem byl 28 let vojenským pilotem a z toho 10 let jsem létal na nadzvukových letounech MIG-21, které dosud jsou ve výzbroji našich vzdušných sil a proto si myslím, že o problematice ochrany vzdušného prostoru letectvem něco vím. V současné době jsem členem zastupitelstva města Lipník nad Bečvou a předsedou Osadního výboru obce Podhoří, která je místní částí Lipníku. Prožívám proto boj o každou korunu v rozpočtu města, potřebnou na školství, opravy cest, dobudování kanalizací, čističek odpadních vod, atd. a zároveň vnímám jako velké zklamání to, že vláda a parlament, které si lidé zvolili s důvěrou, že budou se svěřenými finančními prostředky, které jejich voliči vytváří, dobře hospodařit, dokázali schválit nehorázně nesmyslný nákup nadzvukových stíhaček, při čemž cena za jedinou z nich je přímo astronomickou sumou, v porovnání s rozpočtem našeho města. Vím že náš stát naléhavě potřebuje finanční prostředky v mnoha oblastech a těžko stanovit, jestli více ve zdravotnictví, školství, dopravě, podpoře bydlení nebo jinde. Jsem ale pevně přesvědčen o tom, že tím co zcela určitě nepotřebujeme a ani nikdy potřebovat nebudeme, jsou právě jakékoliv nadzvukové stíhačky. Dále bych Vás chtěl jen seznámit s jednotlivými myšlenkami, které nejsou nějak slohově a snad ani přesně chronologicky uspořádány, ale všechny potvrzují výše uvedený závěr. - V době střel s plochou dráhou letu a raket zasahujícím cíle s přesností v řádu desítek metrů, není vůbec nadzvukové stíhací letectvo rozhodujícím faktorem v ochraně území státu - V době moderních zbraňových systémů jsou nadzvukové stíhací letouny pouze reliktem studené války, doby kdy si potenciální protivníci dokazovali svoji schopnost zvládnutí výroby co nejdokonalejších strojů. Bohužel výrobci těchto letounů zůstali, potřebují odbyt a tam kde jde o stovky miliard, nemá pravda šanci..... - Jaká je vůbec naše současná vojenská doktrína - kde je a jakými prostředky je vyzbrojen předpokládaný protivník - druh výzbroje, úroveň vycvičenosti a velikost armády by přece vždy vždy měly odpovídat bojovým prostředkům a síle předpokládaného nepřítele. - Určitě jsme všichni přesvědčeni, že žádný z našich bezprostředních sousedů, ani země bývalého SSSR oním předpokládaným protivníkem nejsou a nikdy nebudou. Rusko se časem zřejmě, (a současný vývoj tomu nasvědčuje) nezbytně musí stát součástí nějakého evropského obranného systému, který nebude v protikladu k NATO, bude ale součástí celosvětového společenství, sdružujícího všechny demokratické země a bránícího tyto země před těmi, které dnes nazýváme problémovými a ve světle nedávných událostí - chránícím tyto země před terorizmem - Realitou je, že jsme členy NATO, které má určitě vojenskou doktrínu propracovanou a jistě v ní máme místo s předpokládanou výzbrojí a stavem armády i my. Proč při stavu naší ekonomiky neplníme co nejlépe jen ty nejnutnější požadavky, které na nás aliance klade a ignorujeme jejich stanoviska o nepotřebnosti nadzvukových letounů ve výzbroji našeho letectva ? Proč vláda chce za 60 miliard nakoupit něco, co nám ani alianci k ničemu není a nikdy ani nebude? V této souvislosti Vám ocituji pár vět z článku uveřejněném 16.4.2002 v Hospodářských novinách pod názvem: Navzdory "české lekci" se NATO rozšíří. Cituji: "Mnozí američtí pozorovatelé jsou zklamáni z poslední rozšiřovací vlny. Slyšet jsou stížnosti na neprůhledný tendr české vlády na stíhačky i snahu koupit Gripeny v situaci, kdy podle nich v české armádě vládne chaos." "Čeští politici mají ze strany NATO nesouhlasné signály, ale jsou buď hloupí, nebo je nic nezajímá ... "Češi sice rozpočet zvýšili, ale peníze nebyly kvůli nekompetentnosti a snad i korupci dobře využity..." Jsem přesvědčen že NATO má všechna bezpečnostní rizika v našem prostoru vyhodnocena a ví co má a může po každém členu požadovat pro splnění cíle, t.j. zachování bezpečnosti každého člena a aliance jako celku. Plňme proto přesně její požadavky, abychom byli pevným a důvěryhodným článkem aliance, při čemž věřím, že tato nás nikdy nezatíží nad míru našich současných ekonomických možností. To, že po nás vyzbrojení letectva nadzvukovými letouny nepožaduje pouze podtrhuje skutečnost, že tyto letouny jsou pro alianci i pro nás nepotřebné. Není dobré když se v současné době naši někteří politici snaží znevážit názor představitelů aliance na nepotřebnost nadzvukových letounů tím, že jim údajně vadí, že si nekoupíme stroje americké. Myslím si že nestranný pozorovatel mohl původně zaznamenat pouze názor na nepotřebnost jakýchkoliv nadzvukových letounů, když se ale naši představitelé, přes všechna doporučení rozhodli tyto letouny pořídit, vadí jim neprůhlednost tendru na jejich nákup. Při tom podotýkám, že vláda, která vlastně o potřebnosti nákupu nadzvukových letounů rozhodovala, jednala ve světle úplně jiných bezpečnostních rizik, než která před světem vyvstala nyní. - Nedávné i současné události nám ukazují, že bezpečnostní rizika se v celém světě neustále mění a určitě i o nich a jejich řešení bude jednat NATO na podzim v Praze. Proč nevyčkat co nového pro nás z tohoto jednání vzejde ? - Pro ochranu před terorizmem bude možná potřebné vynaložit prostředky, které nám budou chybět, pokud nakoupíme letouny, které nepotřebujeme a nikdy potřebovat nebudeme. Význam a možnosti letectva v ochraně tak zvané "suverenity vzdušného prostoru" se totiž propagátory nákupu nadzvukových letounů záměrně nadhodnocuje. Stejně tak "heslo hlásané mnohými našimi politiky, že "vzdušný prostor našeho státu si musíme chránit sami" je mírně řečeno zavádějící Bylo by dobré, kdyby nám zastánci ochrany vzdušného prostoru nadzvukovým letectvem sdělili, kdy si představují, že budou naše vzdušné síly v době míru uváděny do stavu maximální pohotovosti, a kdy budou startovat, natolik včas, aby stačily případného narušitele našich vzdušných hranic zadržet dříve než pronikne do našeho vzdušného prostoru Jestli by totiž čas od zjištění, přes identifikaci cíle a rozhodnutí o jeho zadržení, po start letounů a jejich navedení na cíl, při rychlosti cíle 900km/hod dosáhl třeba jen 10 minut, uletí cíl za tuto dobu 150 km, což je při rozloze našeho státu jistě dost vážné narušení suverenity ? - veškerou logiku rovněž postrádá tvrzení, že vzdušnou hranici mezi státy, které jsou nebo brzy budou členy jedné obranné aliance musíme chránit stejně intenzivně a nákladně jako kdybychom sousedili s potenciálním agresorem Naopak se mi jeví logické, že je v zájmu všech členů aliance, aby byly bezpečně a neproniknutelně, všemi opravdu účinnými prostředky zabezpečeny hranice ze směru reálně možného napadení. Na této obraně, která je zároveň obranou všech zemí uvnitř společného prostoru, by se zase logicky měly podílet poměrným dílem všechny země aliance. - V MF DNES z 15.5. jsem se v článku od poradce náměstka ministra NO dočetl, že cituji : "Poslanci mají k dispozici tajnou zprávu a vědí, že bránit prostor jen raketami nelze.... Samozřejmě netuším, co tato tajná zpráva, která podle pana ministra Tvrdíka snad na několika tisících stranách osvětluje nezbytnost nákupu Gripenů obsahuje, pro nás neinformované občany však naši zastánci nákupu v čele s panem premiérem Zemanem jen zarputile tvrdí, že "náš vzdušný prostor si musíme chránit sami což údajně bez Gripenů nelze a nebo podle pana Zemana musíme o ochranu požádat "Luftwaffe", což nám jistě nemůže dovolit naše národní hrdost a také by to samozřejmě nebylo zadarmo. S žádostí o ochranu by to ale také nemuselo být tak jednoduché, jelikož jak jsem se 28.2.2002 dočetl v tisku pod titulkem: "Bundeswehr už nemá skoro žádné stíhací piloty" (převzato z Der Spiegel), v době kdy my považujeme za nezbytný nákup nových nadzvukových letounů, má pouze 6 ze 40 pilotů Bundesvehru absolvován program výcviku stanovený pro bojeschopnost ("combat ready"), údajně pro nedostatek peněz na náhradní díly a na pohonné hmoty. (Zřejmě ale také proto, že v Německu již vědí, že v dnešní době stíhače nepotřebují) Dovedou si naši propagátoři nákupu nadzvukových letounů představit, kde budeme na potřebnou úroveň výcviku a udržení bojeschopnosti pilotů brát peníze my a jak budou tyto prostředky jinde chybět ? Uvědomují si také, do jaké pasti výrobců se dostáváme z hlediska dosažitelnosti a ceny náhradních dílů potřebných k dlouhodobému provozu těchto letounů - Letectvo je totiž přes svoji závratnou pořizovací cenu a horentní provozní náklady spojené s neustálým výcvikem pilotů, potřebným pro jejich udržení ve stavu bojové použitelnosti, ve své činnosti a tím spolehlivosti ochrany vzdušného prostoru, limitováno řadou neovlivnitelných faktorů jako je počasí atd. Kdo bude náš vzdušný prostor chránit, bude-li na letištích v Čáslavi nebo v Náměšti tak špatné počasí, že ochránci naší vzdušné suverenity nebudou moci odstartovat? Navíc letectvo potřebuje pro svoji činnost dokonale připravené letiště, které je v případě vážného konfliktu snadným cílem třeba střel s plochou dráhou letu, které zasahují cíle s přesností desítky metrů. Celá draze nakoupená a udržovaná technika, i s drahým výcvikem pilotů je bez dokonalé startovací dráhy okamžitě k ničemu. - Nejspolehlivěji dokáže v současné době zabránit narušení jakéhokoliv vzdušného prostoru pozemní PVO, která jediná je schopna s největší možnou účinností zničit jakýkoliv sledovatelný vzdušný cíl, při čemž v porovnání s letectvem, které je drahé pro udržení pouhé použitelnosti, je udržení použitelnosti pozemní PVO nesrovnatelně levnější. (A pan ministr Tvrdík to jistě ví, jelikož k ochraně Prahy při zasedání představitelů NATO chystá okolo Prahy rozmístit protiletadlové systémy) - Snad dokonalejší ochrany vzdušného prostoru se dá ale zřejmě dosáhnout vzájemnou souhrou obou systémů, při čemž letectvo nemusí být vůbec nadzvukové, jelikož pozemní PVO může eliminovat vysoko letící i nadzvukové cíle cíle a podzvukoví letci mohou, zasahovat proti náhodně či úmyslně zbloudilým civilním letounům - "Odborníků", kteří jsou přesvědčeni, že případného narušitele vzdušného prostoru je nutno identifikovat vizuálně, bych se rád zeptal, jak budou ochránci vzdušné suverenity identifikovat cíle za špatné dohlednosti, v noci, nebo poletí-li cíl v oblacích a pod. V této souvislosti mne děsí, slyším-li, že naše atomové elektrárny spolehlivě chrání letectvo ze základen v Čáslavi a v Náměšti n.O. - jak chrání vzdušný prostor letectvo? : - zjištění cíle radiolokátorem, elektronická identifikace, rozhodnutí, vyrozumění osádek, příprava ke startu, start, navedení na cíl, identifikace (vizuální velmi málo pravděpodobná) , přiblížení k cíli - odpal rakety - řádově minuty až desítky minut (podle úrovně pohotovosti, jsou-li piloti neustále v kabinách letounů, nebo třeba pouze v pohotovostní místnosti a pod.) Spolehlivost ochrany prostoru při tom ovlivňuje počasí atd. - jak chrání tento prostor pozemní PVO? :- zjištění cíle radiolokátorem, identifikace, rozhodnutí - odpal rakety - řádově vteřiny, maximálně minuty - za každého počasí ve dne i v noci - neexistuje jediný vážný důvod, proč prakticky tutéž raketu, která dokáže v případě potřeby sama odstartovat ze země a zničit cíl, má do vzduchu vynášet drahý letoun s draze cvičenou osádkou, jejichž udržování ve stavu bojové použitelnosti je nesmírně nákladné (to, že cíl je možno či dokonce nutno identifikovat vizuálně a že nakonec zůstane na pilotovi rozhodnutí o zničení cíle, si může myslet pouze laik ovlivněný akčními filmy z leteckého prostředí) Kromě toho je zřejmé, že doba potřebná k provedení zásahu proti cíli, při rozloze našeho území (cca 200x400km) často vůbec neumožní zásah efektivně realizovat (Letouny by musely startovat v době kdy by cíl byl daleko nad územím sousedů) - Doslova šokující mimo jiné je jak pan premiér Zeman zdůvodňuje nutnost urychleného nákupu letounů, mluví-li vážně o tom, že bychom si neměli nechat ujít "zaváděcí cenu" Gripenů, kdy o vyhozených desítkách miliard z kapes občanů mluví jako prodejce hrnců, či jiného "nepostradatelného" zboží, který Vám desetinásobně předražený výrobek nabídne za "zaváděcí cenu" předražený pouze 9x, nebo Vám k němu "zadarmo" dá bezcennou tretku. (Kdo ví jaká je vlastně skutečná cena jednoho Gripenu?) - snad ještě několik slov k t.zv. "offsetům", jejichž splnění bylo údajně podmínkou zadavatelů pro samotnou účast ve výběrovém řízení. Jen těžko je možné si představit, že může být vážně myšleno, že, s trochou nadsázky, čím více letounů nakoupíme, tím budeme vlastně bohatší, ba dokonce v některých regionech vyřešíme problémy nezaměstnanosti. Myslím si, že všechny tyto programy jsou těžko kontrolovatelné a jejich nesplnění nevynutitelné a jsem přesvědčen, že žádný soukromý investor u nás nebude podnikat, nebude-li tato investice výhodnější pro něj, než pro nás. - Myslím si že jediná správná cesta pro naše letectvo i zemi v současnosti je : Zachránit projekt L-159, vybavit tento letoun nejmodernějšími dosažitelnými systémy, tak, aby byl ve své třídě nejlepším na světě, očistit jej špíny, účelově na něj nanesené naším ministrem, vycvičit na něm dokonale naše piloty, snažit se kvalitou konkurovat srovnatelným letounům jiných výrobců a získat zájem o tento letoun na světových trzích. Argumentů osvětlujících nesmyslnost nákupu nadzvukových letounů je jistě ještě mnoho, pro tento nákup bych ale těžko hledal jediný. Zastavte proto prosím toto stíhačkové šílení naší vlády a věřte, že nadzvukové letouny jsou v této době opravdu až tím posledním, co naše země potřebuje. Uvědomte si, že za pořizovací cenu jednoho letounu se může třeba vybudovat nemocnice nebo nakoupit špičkové vybavení, které bude zachraňovat lidské životy. Špatných a při tom nevratných rozhodnutí vlád, kterými náš stát přišel o stovky miliard bylo již dost. Pokud bude realizováno toto špatné rozhodnutí, budou na ně doplácet všichni naši občané desítky let. V problematice nákupu Gripenů určitě nejde vůbec o levo-pravé nebo jakékoliv jiné politické chápání světa, jde ale o skutečné potřeby naší země a ze všeho, co se kolem nákupu Gripenů děje, jasně vysvítá, že v tomto případě se nejedná o úroveň naší bezpečnosti, ale o nejdrsnější lobbing zbrojařského komplexu v dějinách našeho státu. Jelikož Vy paní senátorko, můžete svým hlasem a vlivem přispět k vítězství zdravého rozumu a projevit zodpovědnost při rozhodování o prioritách naší země, prosím, vyslovte NE možnosti nákupu nadzvukových letounů, které by sice byly nejdražší ozdobou leteckých dnů, naše země je však nepotřebuje a já jsem pevně přesvědčen, že je ani nikdy potřebovat nebude. Vážený pane, S pozdravem Daniela Filipiová
Vazena pani senatorko, Volil jsem Vas ve svem obvode a tak bych rad vedel, jak volila moje senatorka v otazce plosnych pridavku na deti. Mam 8 lete dite a kazda koruna navic je potrebna, i kdyz mam hruby plat nad 20 tisic a jeste si po vikendech prividelavam. Velmi me zklamalo dnestni hlasovani senatu. Argumentace pravicovych poslancu, ze se neumerne zatizi statni rozpocet je nesmyslna, nebot jen zrusenim uradovani okolo pridavku se penize musí vratit. Dale argumentace, ze se daji penize bohatym je opet nesmyslna, protoze prijem nad 100 tisic ma 0,02 % lidi a vsichni do prijmu 50 tisíc uvitaji kazdou korunu navic. Dale Vam chci zdelit, ze ODS se pripravila o dalsiho verneho volice, jen tak dal! Posledni moje poznamka : senat opet presvedcil o sve naproste zbytecnosti, jste odkladiste politiku pro ktere uz jinde nezbylo misto a veskere Vase rozhodovani je pouze politikareni. O zivote obycejnych lidi nemate ani poneti. Klidne si odpocivejte za nase penize dal, ale nezapomente, Buh Vam to oplati. Vzhledem k obvykle povysenosti politiku k obycejnym lidem odpoved od Vas ani neocekavam. S pozdravem. Vážený pane, Myslím, že vhodnější by bylo (pokud vláda dokázala "najít" ony miliardy, i když při tak napjatém a deficitním státním rozpočtu nevím kde), přidat tyto peníze těm, kteří jsou na pokraji chudoby, nebo matkám, které jsou samoživitelky a starají se například o postižené dítě a nemohou tak docházet do zaměstnání. Dnešní dávky v péči o osoby blízké jsou dosti nízké. Váš názor na Senát Vám nemohu vzít, ale možná byste se měl s prací Senátu seznámit důkladněji. S pozdravem Daniela Filipiová P.S. Mým zvykem je na dopisy odpovídat.
Ctihodná paní senátorko, obracím se Vás ve věci tzv. "mysliveckého zákona", jehož návrh před třemi dny schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Kritici této předloze - podle mého mínění právem - vytýkají omezování vlastnických práv vlastníků lesa a hrozbu poškozování lesního ekosystému neúnosně vysokými stavy lovné zvěře. Rád bych v této souvislosti upozornil ještě na jeden problém, a sice rozdíly v právech různých uživatelů lesa. Řadu let se věnuji orientačnímu běhu, nejen jako rekreační závodník, ale občas také jako spolupořadatel závodů. Ze své zkušenosti mohu otevřeně říci, že už za současného stavu myslivecká sdružení (hlavně díky svým místním kontaktům) omezují a často zcela znemožňují konání sportovních a rekreačních akcí v lesích. Sporty v přírodě přitom považuji za ideální prostředek nejen pro upevňování tělesného a duševního zdraví, ale také za způsob výchovy lidí a mladých zvláště k vědomí významu životního prostření a nutnosti jeho ochrany. Podle dostupných informací dává však návrh nového zákona jedné zájmové skupině uživatelů lesa možnosti prakticky znemožnit využívání lesa jiným pro sport a rekreaci. Žádám Vás tedy, abyste při diskusi s ostatními senátory a při hlasování v Senátu vzala v úvahu i toto hledisko a návrh zákona nepodpořila. Současně využívám této příležitosti, abych Vás pozval na orientační soutěž (nejen) pro vozíčkáře, pořádanou na začátku října: http://klobouk.fsv.cvut.cz/~hora/ob/zavody/vozic.htm což by pro Vás mohla být ideální příležitost k seznámení se s naším sportem. Bohužel se v Opavě sám nemohu zúčastnit, protože pomáhám pořádat jiné závody ve stejném termínu. Omlouvám se za tuto formu a stručnost, ovšem jsem si vědom, že i Vaše časové možnosti jsou omezené. S přátelským pozdravem Vážený pane doktore, chtěla bych Vás ujistit, že navržený "myslivecký zákon" rozhodně nepodpořím. I pro mě je soukromé vlastnictví tabu a odmítám jakékoliv elitářské zákony, kterým bezesporu tento zákon je. Současně bych Vám chtěla poděkovat za pozvánku na "Vaší" akci. Nemohu však s určitostí potvrdit svou účast. Nicméně ráda se s Vámi na jiné akci, budu-li pozvána, setkám. S pozdravem Daniela Filipiová
Příště alespoň odpovězte na otázku, děkuji projevila jste se jako pravá členka ODS. Vážený pane. Na otázky, které mi čtenáři mých stránek píší, vždy odpovídám. Je pravda, že ne vždy stihnu odpovědět rychle, ale vaše otázky zřejmě nedorazily, zkuste je prosím poslat znovu.
Vážená paní Filipiová, pokud byste byla zvolena do Senátu, budete také volit budoucího prezidenta republiky. Zajímalo by mne, jakého člověka si dokážete představit na tomto postu. Děkuji za konkrétní odpověď. O osobě budoucího prezidenta jsem opravdu dosud nepřemýšlela, takže nejsem schopna vám dát konkrétní odpověď.
Proč v Praze nejezdí již rok žádné nízkopodlažní tramvaje (tři jsou deponovány ve vozovně Pankrác a jedna je v ČKD DS)? V ostatních českých městech jezdí aspoň jedna nízkopodlažní tramvaj (Liberec 1 ks, Ostrava 9 ks, Brno 7 ks, Plzeň 6 ks, Olomouc 4 ks). Nejen Vás, ale i velké procento starších lidí, maminek s kočárky a tělesně handicapovaných, trápí tento fakt. Proč však tramvaje nejezdí, se musíte zeptat na Dopravním podniku. Problematikou bezbariérové dopravy se u nás zabývá sdružení Mobilis. Doporučovala bych další informace zjistit v tomto sdružení.
Vážená paní architektko, čtyři roky jsem pracovala s lidmi s kombinovaným postižením, převážná většina z nich byla na vozíku, a proto znám problémy týkající se vyhlášky č.174/1994 Sb. stavebního zákona. Zajímalo by mě, jestli se domníváte, že Vaše přítomnost v Senátu pomůže tento problém vyřešit lépe a rychleji. Myslíte si, že Vaše pomoc bude ze Senátu prospěšnější než z pozice architekta a projektanta? Nebojíte se, že Vám práce v Senátu zabere tolik času, že už nebudete mít kdy na pomoc konkrétním osobám? Dovolte mi, prosím, ještě jeden dotaz. Na Vašich předvolebních www stránkách nazýváte důchodovou a sociální politiku záchrannou sítí. Je to termín opravdu výstižný, ale obávám se, že ne pro naši republiku. U nás je tato záchranná síť velice stará, ztrouchnivělá a místy až děravá. Zajímalo by mě, jak si představujete její opravu. Samozřejmě, souhlasím s Vámi, že je v první řadě na rybách, aby se do této sítě nezapletli. Ale přeci jenom někdy nic jiného nezbývá. Ještě by mě zajímal Váš názor na termín „nezaměstnatelní“. Četla jsem ho v novinách v souvislosti se ženami staršími 45 let věku a muži staršími 50 let věku. Jsou to opravdu moc velké ryby pro naší záchrannou síť? Předem moc děkuji za Vaši odpověď. K otázce prospěšnosti mé přítomnosti v Senátu chci říci následující. Má práce byla dosud zejména prací pro jednotlivce. Tím jsem zjistila skutečnost, že pokud chci opravdu efektivně pomoci, musím pomáhat systémově. Prvním krokem k jistému systémovému řešení bylo založení pracovní skupiny za odstraňování bariér při České komoře architektů. Přiblížením se k místu, kde se vytvářejí zákony mohu přispět k dalším systémovým krokům při odstraňování bariér mezi tzv. zdravými a handicapovanými. V případě, že budu zvolena a obrátí-li se na mě kdokoliv s prosbou o pomoc, ráda mu pomohu, nejen v rámci senátorských dní. Souhlasím s Vámi, že náš sociální systém je špatný a je třeba jej předělat, a to tak, aby se pomoc dostala opravdu jen k těm potřebným. Zákon o sociální pomoci se připravuje a pokud vím, tak se jako konzultanti na jeho tvorbě podílejí lidé, kteří vědí o čem mluví. Problém „nezaměstnatelných“ lidí je veliký. Znám ho, i v naší rodině jsou takoví. Zde je třeba postupovat velmi opatrně, aby změna důchodové politiky a našeho systému jako takového probíhala pokud možno co nejšetrněji s ohledem na tyto lidi.
Vážená paní inženýrko, neberte to jako ironii, ale proč jste ve straně, která se opoziční smlouvou zjevně zpronevěřila svým zásadám, svým předvolebním proklamacím o mobilizaci? Jako nezávislá byste měla větší důvěru, jako členka strany jste spoluzodpovědná za její politiku. A ODS zklamala. Vážený pane, jsem členkou ODS od roku 1997, kdy došlo k jejímu rozštěpení a následnému vzniku Unie svobody. Svým vstupem jsem chtěla vyjádřit podporu straně, jejíž program mi je blízký, a podporu lidem, kteří ze strany neutekli před zodpovědností. Podíváte-li se na seznam lidí, kteří v letech, kdy došlo k hrubým chybám ve financování ODS stáli v jejím čele, zjistíte, že všichni kromě dvou jsou dnes v US, nebo jsou tzv. nezávislí. Tito lidé se velmi elegantním způsobem zbavili zodpovědnosti a dnes poukazují na ODS jako na stranu s černou minulostí. Tolik k mému členství v ODS. Co se týče opoziční smlouvy, musím Vám říci, že doufám, že již nikdy nenastane situace, kdy bude třeba situaci po volbách řešit tímto způsobem. Pokud si vzpomínáte, byla po volbách situace taková, že pravicové strany měly na papíře 102 hlasů. Podmínky pro vznik koalice, které si kladly ostatní pravicové strany, byly natolik nepřijatelné, že takováto koalice byla předem odsouzena k nefunkčnosti. Opoziční smlouva umožnila vznik menšinové vlády, relativně stabilního prostředí a spolu s „tolerančním patentem“ zabraňuje vnášení socialistických prvků do zákonů. Opakuji však znovu, že z opoziční smlouvy nejsem vůbec nadšena a považuji ji pouze za menší zlo z těch, které tehdy byly k dispozici. Bylo by zajímavé, kdybyste mi napsal, v čem podle Vás ODS zklamala. Mohli bychom o tom dále diskutovat. K Vašemu názoru, že jako nezávislá bych měla více šancí, bych ráda řekla to, že si nemyslím, že existují nezávislí kandidáti. Nezávislým byl pan senátor Fischer. Záměrně používám slova BYL, protože tím, že podporuje kandidáty z politických stran (i když tito mnohdy tvrdí, jako např. pan senátor Vladimír Zeman, že jsou natolik osobnostmi, že se nemusí skrývat za známé tváře) svou nezávislost ztratil. Navíc si myslím, že pokud lidé zvolí tzv. nezávislého kandidáta, hazardují. O kandidátovi, který je členem nějaké strany, má volič alespoň částečnou představu vzhledem k programu strany, za kterou kandiduje. O nezávislém kandidátovi vědí jen to, co o sobě řekne on sám. Paní Filipiová, jaké máte jako senátor prostředky k tomu, abyste mohla realizovat některé volební záměry ve prospěch občanů Prahy 2 a Prahy 3 tak jak je formulujete ve svém předvolebním letáku? Zajímá mě např. zda jako senátor máte nárok být přítomen jednání zastupitelstva a za jakých podmínek, jakou váhu může mít vaše slovo, jak budete řešit rozhodnutí samosprávy, které nebude v souladu s vašimi předvolebními záměry: Kolik času chcete této práci věnovat, jakým způsobem budete o svých jednotlivých krocích v tomto směru informovat své voliče? Mě osobně web vyhovuje, ale řada lidí k němu ještě přístup nemá. Chci předeslat, že ačkoliv jsem na civilní službě jako osobní asistent kvadruplegika a vím, jaká je na Vinohradech situace, zdá se mi řada těchto záměrů hned na první straně letáku je přinejmenším "vhodně umístěná" až téměř populistická. Nejen senátor, ale kdokoliv jiný může být přítomen na jednání zastupitelstva a vyžádat si slovo. Slovo senátora má v tomto případě váhu pouze jeho osobnosti. Spolupráce senátora a komunálních politiků probíhá (respektive má probíhat, což se bohužel často neděje) zejména na té úrovni, kdy senátor konzultuje projednávaný zákon se zastupiteli a zjišťuje eventuální dopad zákona v praxi, v komunální politice. Další možná spolupráce je na úrovni diskuse se zastupiteli a „předávání informací“ od občanů, se kterými se senátor setká v rámci svých senátorských dní. Roli senátora chápu tak trochu jako roli malého ombudsmana. Z výše uvedeného jasně vyplývá, že je vhodné, když se lidé o svůj obvod zajímají a kontaktují členy zastupitelstva, poslance, senátora a informují je o tom, co je v obvodu pálí. Jedině tak je možné zachovat kontakt mezi úředníky a obyvateli daného obvodu. Možnost, jak o čemkoliv informovat lidi – obyvatele obvodu – se nabízí kromě webu i na stránkách radničních novin. To, že na Vás část materiálu působí populisticky, mě opravdu velice mrzí. Populismus nemám ráda a je mi líto, že na vás mé materiály tak zapůsobily.
Bydlim na rohu nam. Miru a ulice Slezske a den co den mi do oken celou noc sviti reflektory osvetlujici Narodni dům - proto Vas prosim, zda neni mozne v teto veci jednat na prislusnych mistech. At uz pominu, ze vetsina lidi vsech mest bydlicich v prvnich patrech je kazdou noc suzovana znacne intenzivnim umelym svetlem, musim rici, ze zminene lampy jsou , dle meho nazoru, mezi 24:00 a rekneme 5:00 znacne neekonomicke. Nedomnivam se, ze v techto hodinach jsou obcane, nebo zahranicni turiste nutkani potrebou studovat arch. pamatky … Pokud je osvětlení Národního domu na Vinohradech nasměrováno tak, že Vám svítí přímo do oken bytu, je třeba kontaktovat obecní úřad. Veřejné osvětlení musí svítit i v noci, a to nejen z bezpečnostních důvodů. Mnozí lidé se např. vracejí z práce, z nočních či večerních služeb. Navíc pokud by byly domy v absolutní tmě, nebyl by v bezpečí ani majetek obyvatel, ani obyvatelé samotní.
Já bych se vás třeba zeptala na drogy. Ten zákon není podle mě v pořádku. Když mě policajt sebere za jointa v puse, fajn. Budu-li mu sympatická, uzná mi menší než malé množství. Nemůžu se ale potom poprat s tím, že každý den v kteroukoli denní i noční hodinu procházím kolem Arabů, kteří prodávají drogy tvrdé, šmelí s valutami a neustále vytahují kalkulačky a své nadité peněženky. Tolik peněz si třeba nevydělám za půl roku. Pan Severa mi neodpověděl, co mi na to řeknete vy? Citovaný zákon je velmi špatný. Definice malého množství pro vlastní potřebu je termín, který lze velmi snadno zneužívat. Tímto zákonem nepomůžeme problém drog vyřešit. Obávám se, že důsledky jeho znění „odnesou“ v drtivé většině pouze mladí zvědavci, kteří chtějí jen vyzkoušet, jak na ně vykouření jointa zapůsobí.
Paní architektko, co soudíte o církevních restitucích a problému financování církví? Myslím si, že otázka restituce majetku církví není zcela jednoznačná, jak se na první pohled zdá. Paradoxně se, zejména menší církve, navrácení majetku obávají, a to vzhledem k nedostatku financí na jejich rekonstrukce, provoz a další související výdaje. Tím však rozhodně nechci říci, že by nemělo být vráceno to, co bylo zcela protiprávně odebráno. Zda je „okradeným“ církev nebo jiný subjekt, není rozhodující. Co se týče financování církví, necítím se být zcela kompetentní podat koncisní odpověď, nicméně si myslím, že by církve neměly být zcela závislé na státu.
Vazena pani Filipova, jaky je Vas nazor na deregulaci najemneho? Myslite, ze je treba nejakym zpusobem najemniky chranit nebo jste pro uplne uvolneni cen najemneho? Domnivate se, ze se uvolnenim cen vyresi spatna bytova situace v Praze? Dekuji za odpoved. Deregulace není jediným krokem k vyřešení špatné bytové situace. Je však krokem nutným, který je třeba udělat s rozvahou v tom slova smyslu, aby narovnání cen nemělo nepříznivý dopad na sociálně slabší vrstvy obyvatel, zejména na starší lidi, u kterých je přestěhování se z místa, kde celý život žili, velmi složité zejména z hlediska psychologického.
Vážená paní Filipiová, žijeme v době, kdy se rozhodně nedá říci, že láska a pravda zvítězila nad lží a nenávistí. Aby se tento stav trochu zlepšil, k britské slušnosti máme velice daleko, máme spíš blízko k východní neslušnosti, domnívám se, že je třeba začít vychovávat mladou generaci jinak. Zajímal by mě Váš názor na problematiku drog a drogové prevence. Zajímal by mě Váš názor jako architekta na úroveň dětských hřišť na Praze 2, zejména Riegrovy sady a Praze 3, zdá se mi totiž, že tato místa jsou spíše pro venčení psů a ne pro děti. Děkuji Vám za Vaši odpověď. S úvodem Vašeho dotazu nelze než souhlasit. Návrat slušnosti jako standardnímu prvku mezilidských vztahů bude velmi složitý a záleží i na nás, jak se budeme snažit působit na své děti. Otázka drog mě nejen jako matku dvou dětí velmi trápí. Domnívám se, že je třeba se důsledně věnovat prevenci. Nejen formou osvěty, ale i nabídkou volnočasových aktivit např. ze strany jednotlivých městských částí. Ochranu parků a dětských hřišť před vandaly a nezodpovědnými majiteli psů je třeba řešit jednak „výchovou pejskařů“, jednak aktivní ochranou těchto míst.
Jako člen ODS mám radost, když slyším slova uznání Vám z úst svých známých z řad US, kteří Vám přejí vítězství. Jako člen ODS nemám radost z opoziční smlouvy a tolerančního patentu. Myslíte si, ze ODS svými kroky, včetně dosažení odstranění nejhorších ministrů vlastně nestaví ČSSD cestu k vítězství v dalších volbách? Snažil jsem se hledat v postoji vedení státotvorný přístup, ale marně – ČSSD by při našem opravdovém zájmu o stát nemohla nikdy dostat naše povolení vládnout po celé volební období... V prvé řadě děkuji za podporu. Je to velmi potěšující a povzbuzující, zejména v těchto dnech, kdy kampaň vrcholí. Co se týká opoziční smlouvy, ujišťuji Vás, že ani já z ní nemám velkou radost a doufám, že již nikdy nebude výsledek voleb, respektive vyjednávání po volbách, vést k takovému řešení jako jedinému možnému, nebo chcete-li jako k výběru té relativně lepší varianty z těch špatných, které se nabízely. Ale bylo to jediné možné řešení v nastalé politické situaci a podmínkách k vyjednávání o pravicové koaliční vládě. Čísla, která naznačovala možnost sestavení většinové pravicové vlády (102 pravicových mandátů) byla jen suchými čísly, nikoliv živou realitou. Nemyslím si, že díky této smlouvě ODS „dláždí“ cestu k vítězství ČSSD v dalších volbách. To, že ČSSD bude vládnout (alespoň to tak zatím vypadá) celé volební období, je myslím k něčemu dobré. Alespoň lidé uvidí, kolik jejích slibů bylo planých a byly pouhými předvolebními hesly, jak nalákat voliče. Já vím, že každá strana se před volbami snaží přijít s něčím novým, čím chce lidi oslovit, ale měla by mít na paměti, že jí to voliči za čtyři roky „mohou pěkně spočítat“.
Velice by mne zajímalo, proč jste se rozhodla kandidovat právě za ODS. Mně osobně jste například velmi sympatická, ale ODS volit již z principu nechci. S pozdravem. Do ODS jsem vstoupila v době, kdy prožívala po rozštěpení v roce 1997 velmi těžké chvíle. Způsob, jakým k odchodu mnoha lidí došlo, mně připadal nekorektní a byl podle mého názoru útěkem od problému, kterým financování v předcházejících letech bezesporu bylo, a od následných problémů, které se rýsovaly. To není mým stylem. Já se k problémům (zejména k těm, které jsem si sama způsobila) snažím stavět čelem a řešit je. V té době jsem svým vstupem chtěla vyjádřit podporu straně, která se velkou měrou podílela na obnově demokracie u nás. Jsem si vědoma toho, že ne vše se povedlo, neříkám, že jsem se vším souhlasila a že se vším souhlasím. V zásadě se však s programem ODS ztotožňuji. Není u nás jiná strana, která by mě byla bližší. Pak už byl až překvapivě krátký krůček ke kandidatuře do Senátu, kdy jsem i přes silnou konkurenci vyhrála primární volby. Kdybyste měla chuť a čas, zajímalo by mě, z jakého principu ODS nechcete volit. Je dobré vědět, co lidem vadí. Je to poučné. Možná, že to vyvolá na těchto stránkách zajímavou diskusi.
Vážená paní architektko, předesílám, že mám automobil, používám ho, pokud je třeba. Neukázněné automobilisty nenávidím. Myslíte si, ze je v silách zastupitelských orgánů a policie trochu usměrnit řidiče, aby neparkovali na chodnících, na kolejích, v úzkých ulicích, aby vůbec aby se chovali slušně, jak se na chování lidi k lidem sluší a patří. Věřím, že i Vy sama povazujete současnou situaci za neúnosnou. Mate chuť se do toho pustit? Myslíte si, ze je příliš utopistické přání udělat kompletní revizi dopravní situace v Praze, dát omezující dopravní značky jenom tam, kde to je opravdu nezbytně potřeba a potom tvrdě a nekompromisně vyžadovat jejich dodržování ? Děkuji. Chápu Vaše rozhořčení. Ani já nemám neukázněné řidiče (navíc mnohdy zcela bezohledné a arogantní) ráda. Nicméně mám pro vás potěšující zprávu. I zastupitelstvo tato situace trápí a chce jí pomocí rezidenčních karet v dohledné době řešit. Navíc probíhá diskuse nad strategickým plánem města, jehož součástí je i řešení dopravy právě s ohledem na zklidnění naší městské části. Takže se blýská na lepší časy! A já se budu snažit tomu pomoci z hlediska mé profese, a to bez ohledu na to, zda budu zvolena do Senátu nebo ne. Co se týče slušnosti mezi lidmi – nejen mezi řidiči a chodci – to je práce na mnoho let. Já často říkám, že morální devastace tohoto národa se bude napravovat hůře a déle, než ekonomická.
Dobrý den paní Filipiová, zajímalo by mě, jak vedla Vaše cesta od architektury k politice. Děkuji Vážená paní, děkuji Vám za velice zajímavý dotaz. Myslím si, že ta cesta není nijak složitá, ale naopak je docela přirozená. Při své práci architekta se snažím zohlednit přání jednotlivce a dané okolnosti tak, aby zapadly do celku jako takového. Podobné je to i s prací politika. I on se snaží aplikovat své zkušenosti a specifika lokality, kterou zastupuje, do zákonů, které pak mají celorepublikový dopad. Vzhledem k tomu, že se dnes a denně potýkám s důsledky čtyřicetileté izolace jakkoli handicapovaných nebo jakékoli menšiny, vidím zde možnost, jak pomoci i jako politik. Je třeba, aby si společnost uvědomila, že každý člověk, s handicapem, nebo tzv. zdravý, je její součástí. Věřím, že Vás moje odpověď uspokojila, pokud ne, ráda s Vámi budu na toto téma diskutovat dále.
Vážená paní, měl bych jediný dotaz, ohledně Vaší kandidatury do senátu. V případě, že by Poslanecká sněmovna schválila změnu ústavy na zrušení Senátu, podpoříte pak jako senátorka tuto změnu? Prosím o jednoznačnou odpověď. Mám-li odpovědět krátce - ano nebo ne, odpovídám ano. Důvod ke zrušení by však neměl být populistický, např. zneužívající momentální neoblibu Senátu, ale vážný. Navíc by z toho plynula nutnost zajištění jinou formou (jiným většinovým subjektem) jeho hlavní úlohy, role ústavní pojistky.
Působíte jako vyrovnaná žena, která se chce v politice zasadit o veskrze nenapadnutelné cíle integrace postižených atd. Proč jste si vybrala právě ODS? Jaký je Váš názor na státní podporu vědy a výzkumu v ČR? Mým hlavním cílem v politice rozhodně není integrace handicapovaných do společnosti. Nejsem zastáncem preferování jakékoliv skupiny obyvatel ani formou pozitivní diskriminace. Cestu integrace handicapovaných vidím v tom, že se oni sami budou snažit dokázat svému okolí, že jsou jiní pouze na první pohled. Samozřejmě se nesmí zapomínat, že jsou zde lidé, kteří mají tak těžký handicap tělesný a někdy i smyslový, že zde musí nastoupit stát, aby jim a lidem, kteří se o ně starají, umožnil důstojný život. Tím jsem v podstatě odpověděla i na druhou část otázky, proč právě ODS. ODS je strana, která je založena na svébytném jedinci, který je v prvé řadě zodpovědný sám za sebe. S podporováním vědy ze strany státu souhlasím, ale stát nemůže být jediným zdrojem. Vhodné je vícezdrojové financování (např. granty).
Vážená paní architektko, zajímalo by mne, jaký je Váš názor na plánovanou výstavbu na Vítkově (lanovka, restaurace, etc.) Otázka, co s Vítkovem mi připomíná ono nerudovské „Kam (resp. CO) s ním?“ Je to velký problém. Naposledy jsem byla na Vítkově v sobotu, na koncertě konaném při příležitosti státního svátku, a prostory jsem hodnotila jako architekt. Musím zkonstatovat, že smysluplné využití prostor, aniž by se narušila určitá pietnost místa, nebude vůbec jednoduché. Abych odpověděla konkrétně na otázku restaurace a lanovky, obávám se, že se nemohu vyjádřit jednoznačně zda ano nebo ne. Záleží na tom, jak by si s tím architekti poradili. Čas na diskusi určitě nastane, až se předloží jednotlivé záměry a projekty. A myslím, že diskuse bude bouřlivá.
Vážená paní architektko, co říkáte na skutečnost, že předseda ODS Václav Klaus nezatleskal prezidentovi po jeho projevu 28. října? Váš dotaz míří ke špatnému adresátovi. Já důvod opravdu neznám, doporučuji zeptat se na tuto skutečnost pana předsedy Klause přímo. Myslím, že otázku můžete položit prostřednictvím jeho webových stránek.
Vážená paní Filipiová, zajímalo by mne jaký je Váš postoj k otázce uznání registrovaného partnerství osob stejného pohlaví. Jak by jste hlasovala v případě Vašeho vítězství v Senátu při projednávání tohoto zákona? Děkuji a jsem s pozdravem. Vážený pane, jste již druhý, který mi tuto otázku klade. Souhlasím a budu podporovat registrované partnerství osob stejného pohlaví. Nevidím žádný logický důvod, pro který by jakákoli část společnosti měla přijít o právo žít podle své vlastní představy (pochopitelně pokud tím neomezuje svobodu druhých, což případ registrovaného partnerství rozhodně není).
Matky s kočárky jsou ve věcech bezbariérovosti velkým spojencem vozíčkářů. Nezapomíná se často na tuto skutečnost? Tuto skutečnost rozhodně neopomíjím, ale bohužel máte pravdu v tom, že společností je většinou zcela opomíjena. V tomto případě platí pravidlo, že sebelepší zákon nic neřeší, pokud není uveden do života. Ve vyhlášce č. 174/1994 Sb. stavebního zákona, kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami se sníženou schopností ohybu a orientace, je uvedeno, že těmito osobami rozumíme osoby postižené pohybově, zrakově a sluchově, osoby pokročilého věku, těhotné ženy a rodiče s dětmi do tří let. Nejviditelnější skupinou z výše jmenovaných jsou vozíčkáři, a tak dochází ke zjednodušení problému pouze na ně. Ale jak s oblibou říkám, každý z nás se minimálně jednou za život stane uživatelem této vyhlášky (stane s rodičem, zestárne,…) a je tedy v zájmu nás všech ji respektovat a v případě kompetentních osob dodržovat.
Vážená paní Filipiová, jaký je Váš názor na naprostý nedostatek žen ve vládě ČSSD a na výroky pana Zemana, že na této situaci nehodlá nic měnit. Dále bych se chtěla zeptat,co si myslíte o vysokém věkovém průměru vlády ČSSD. Za Vaši odpověď velice děkuji. To, že ve vládě nejsou ženy, je opravdu trochu zarážející. Neodvažuji se však hledat důvody, které vedly pana premiéra k tomu, že ženy do vlády nenominoval. To, že do „vlády sebevrahů“ ženy nepatří, není podle mne argument. Myslím, že i ženy dokáží zvládat těžké a náročné situace (možná mnohdy lépe než muži). Rozhodně si ale nemyslím, že by se nedostatek žen (nebo jakékoliv jiné skupiny obyvatel) ve vládě nebo kdekoliv jinde měl řešit nějakými předpisy, které by určovaly, kolik žen má být ve významných vládních nebo jiných funkcích. Princip pozitivní diskriminace ze zásady odmítám. Podle mého a názoru a mých zkušeností se dobré úmysly, které ke vzniku pozitivní diskriminace vedou, paradoxně obrátí proti těm, kterým měly pomoci. Na otázku vysokého věkového průměru členů naší vlády se mi neodpovídá snadno. Jsem člověk, který si zkušeností starých lidí nesmírně váží. V naší mladé demokracii to však cítím jako problém z toho důvodu, že právě tito lidé byli spjati – v negativním slova smyslu – s minulým, zločinným režimem. Dochází tak k návratu starých nomenklaturních kádrů do nejvyšších státních funkcí. A to mě děsí.
Paní architektko, jaký je Váš názor na vhodnost a technologickou možnost výstavby komerčního a bytového centra na vodojemech Flora, jak jej prosazovala magistrátem řízená firma TCP, a.s. Jak je možno zrušit ochranu hygienického pásma nad nádržemi pitné vody pro levobřežní část Prahy, jak se stalo? Budete se zasazovat o zastavení tohoto projektu a navrácení ochrany? (Prozatím platí usnesení ZHMP o Pozastavení a vyjednávání s MČ P3.) S výstavbou polyfunkčního a bytového komplexu na území vinohradských vodojemů nesouhlasím, a to z několika důvodů. V Praze je nedostatek zeleně a připadá mi krajně nevhodné se sebemenší zazeleněné plochy zbavovat. Odůvodnění, že zde vzniknou nové byty, které pomohou řešit svízelnou situaci s bydlením, je podle mého názoru mylné. V těsném sousedství vodojemů je nově vybudovaný komplex Agora Flora, kde dosud nejsou prodány všechny byty, vzhledem k jejich tržním cenám. Vzniku bytů pro mladé = levných bytů v místě vinohradských vodojemů nevěřím. Eventuální výstavba by vzhledem k technologické složitosti stavby byla finančně tak náročná, že je zcela nemožné, aby zde vznikly levné byty pro sociálně slabé skupiny lidí, což mladé rodiny bezesporu jsou. Zastavení tohoto projektu a zřízení chráněného území z hlediska vodohospodářského prosazovat budu. To, že tyto pozemky jsou vedeny v současné době jako stavební, je absurdní.
Prosím odpovězte na otázku, kterou jsem ve Vašich uvedených odpovědích nenašla. Ta otázka je vlastně logická a lidé ji pokládají ve chvílích, kdy jsou zmateni, zklamáni, zaskočeni... Zní stručně takto: „Je ta paní F. víc osobnost nebo stranický kandidát? Bude slepě poslouchat nařízení stranická nebo se umí postavit a obhájit si svůj názor?“ Myslím, že ti, kdo mě znají, mohou potvrdit, že patřím mezi ty, kteří se vždy snaží jednat tak, aby se (nadneseně řečeno) mohli na sebe podívat do zrcadla a nezačervenat se. Snažím se vždy jednat podle svého vnitřního přesvědčení, že to, co dělám, je správné. A k tomu přesvědčení docházím vždy po dlouhých úvahách a zvažování veškerých dostupných informací.
V jednom z vašich rozhovorů jsem se dočetl, že jste měla velké plány jako architekt. Co to bylo? Vzhledem k tomu, že jsem již na škole spolupracovala na projektech se zkušenými architekty a účastnila jsem se velmi úspěšně soutěží pro mladé architekty (dvakrát jsme získali první místo a jednou druhé) představovala jsem si, že budu pracovat v renomovaném ateliéru na významných projektech. Do dobrého ateliéru jsem se sice dostala, ale nemoc vše změnila. Ale když se nad svým životem zamyslím, musím dojít k závěru, že tím, že pomáhám lidem v krizi, je moje práce prospěšnější, než kdybych byla veleúspěšný architekt s mnoha významnými realizacemi.
Udělala jste už něco pro Prahu 2? Na Praze 2 jsem se podílela na výběru projektanta domu s bezbariérovými byty, konzultovala jsem projekt i vlastní realizaci. Pak tu jsou jednotlivci, kterým jsem pomohla při úpravách bytů nebo vstupů do domu. S prosbou o pomoc se na mne obracejí i drobní podnikatelé, kteří chtějí zpřístupnit své provozovny handicapovaným. Věnuji se rovněž problematice starých lidí, zejména řešení vhodných a zejména lidských typů domovů pro seniory. Jsem pravidelně v kontaktu se zastupiteli MČ Prahy 2 a 3. Zjišťuji tak aktuální problémy, vím, kdy a kde mohu být nápomocna. Má práce ale není omezena hranicemi obcí či měst. Obrátí-li se na mě kdokoliv, ráda pomohu Pomáhám lidem z celé republiky.
Vážená paní Filipiová, ve kterém ze senátních výborů chcete pracovat a co konkrétně (kromě obecných programových cílů ODS) chcete prosadit? Děkuji za odpověď. V Senátu bych ráda pracovala ve výboru pro územní rozvoj – vzhledem k mé profesi architekta – nebo ve výboru pro sociální politiku, konkrétně v podvýboru pro integraci handicapovaných do společnosti. Na tomto poli je mnoho práce, například v oblasti integrovaného školství a integrace handicapovaných obecně. Ale rozhodně nechci prosazovat pouze práva lidí s postižením. Obávám se totiž toho, že když se člověk věnuje zájmům pouze jedné skupiny lidí, může začít opomíjet potřeby ostatních skupin obyvatel.
Jaký je Váš názor na výrok předsedy ODS V. Klause na F1, kde se v souvislosti s jednáním „Rady moudrých“ o ev. ukončení sankcí EU vůči Rakousku posmíval fyzickému handicapu finského prezidenta? Pokud jste tento výrok neslyšela ani nečetla (byl poměrně obšírně medializován), nebude pro Vás určitě problém to udělat. Osobně se domnívám, že špičkový politik, který se takového lapsu dopustí by měl ihned odstoupit, jinak poškozuje nejen svou politickou stranu, ale i kredibilitu jejích kandidátů. Děkuji za Vaše stanovisko. Výrok pana předsedy Klause znám a vím, že nebyl posmíváním se, byl jako posměšek pouze interpretován. Znám postoj pana předsedy Klause k lidem s handicapem. Přistupuje k nim podle toho, jací to jsou lidé „uvnitř“, a ne podle toho, zda se pohybují pomocí hole nebo ortopedického vozíku. Setkala jsem se s ním několikrát a nikdy jsem u něj posměch vůči lidem s postižením nepocítila, ba právě naopak. Já sama se totiž pomocí ortopedického vozíku pohybuji.
Co si myslíte o našem vstupu do EU? Vstup do EU musí být učiněn s rozvahou. Rozhodně není možné, abychom usilovali o členství za každou cenu, a to i například s omezeními, jako je možnost zaměstnání a pod. Do EU ano, ale jako zcela rovnoprávní partneři.
Jaký máte názor na možnosti kupovat nemovitosti v ČR cizinci? Pokud je mi známo, i čeští občané kupují nemovitosti v jiných státech. Nevidím žádný pádný důvod, proč bránit tomu, aby se totéž dělo u nás. Lidé mají často představu, že k nám vtrhnou cizinci a skoupí naši zemi. Ale to je zcestná představa. Ano, budou případy, kdy se někdo rozhodne zakoupit zde větší či menší pozemek nebo dům a rozhodne se, že se zde usadí, nebo bude podnikat. Ale to je zcela v pořádku. A pokud tím někdo navíc vytvoří pracovní místa, může to některým lokalitám výrazně pomoci.
Jaký je váš názor na legalizaci partnerského soužiti homosexuálů? Nelze společnost dělit na homosexuály a ty druhé, na nevidomé a ty druhé, tmavovlasé a ty druhé. Takové dělení nevede k ničemu dobrému. Mnozí lidé mají stále ještě v paměti hrůzy druhé světové války, kdy k rozdělování na ty správné a ty druhé docházelo. Homosexuálové jsou lidé jako každý jiný. Buď to jsou dobří lidé, nebo špatní. Je to stejné jako u jakéhokoliv jiného vzorku obyvatel. Legalizaci partnerského soužití podporuji.
Byla jste někdy členem KSČ nebo jiné politické strany? Ne, nebyla, až do prosince 1997, kdy jsem vstoupila do ODS.
Co si myslíte o tom, co se děje s Akropolí. Jaký je Váš názor na postup zastupitelstva? Postup zastupitelstva MČ Prahy 3 při odkoupení pohledávky od České spořitelny ve výši téměř 120 mil. korun za 13 mil. a následný návrh na prodej Paláce Akropole zpět Žižkovské divadelní a hudební agentuře, která již jednou dokázala, že není dobrým manažerem a správcem majetku, je nešťastný. Zastupitelé všech politických stran, kteří podpořili tento krok, by urychleně měli najít argumenty, které přesvědčí občany Prahy 3, že jejich postup byl v souladu s psaným i nepsaným právem.
Proč ODS podporuje Zemana? Toto je velmi častá otázka, která však vyplývá z nepochopení situace, za jaké vznikala opoziční smlouva a poté i „toleranční patent“. ODS Zemana ani ČSSD nepodporuje, pouze jí za jasných podmínek umožnila coby menšinové vládě vládnout. Dokazuje to i nedávno zveřejněná statistika o hlasování v Parlamentu, podle níž nastala shoda mezi ČSSD a ODS pouze v 9% hlasování, což je ze všech možných kombinací nejmenší shoda.
Co říká na vaší kandidaturu rodina? Drží mi palce a podporuje mě v mém snažení.
Paní Filipiová, chtěla bych se zeptat, jak zvládáte práci a rodinu? Jako každá jiná zaměstnaná žena. Bez manželovy pomoci a pochopení by to však bylo horší. Neocenitelná je pro mě dnes již sedmnáctiletá dcera. Protože mi fandí, pomáhá mi.
Hodláte podporovat vzdělání v ČR a jak? Je třeba, aby nabídka na trhu vzdělanosti byla široká. Rozhodně se mi nelíbí návrh na zrušení víceletých gymnázií. Je na lidech, aby dokázali rozpoznat „dobrou školu“ od špatné. Nelze postupovat způsobem, že určitý typ škol se direktivně zakáže.
Vážená paní architektko, jak chcete obhajovat většinový problém Vašeho obvodu a jak jej zjistíte? Děkuji za odpověď. Problém obvodu lze, pokud chcete, zjistit snadno. Chce to číst místní periodika, účastnit se jednání zastupitelstva, naslouchat lidem. Chtěla-li bych jako senátor znát na nějaký problém názor lidí z mého obvodu, je možné udělat anketu. Když člověk chce něco zjistit, a hlavně záleží-li mu na tom, možností se objeví nepřeberně mnoho.
|
