Média a rozhovory Omezující prostředky v ústavech sociální péče byly tématem kulatého stolu v Senátu Senátorka Daniela Filipiová uspořádala v pondělí 15. května kulatý stůl na téma „Pravidla užívání omezujících prostředků (včetně klecových lůžek) v ústavech sociální péče“. Podnětem k této diskusi byly protesty některých neziskových organizací věnujících se ochraně osobní svobody při užívání takzvaných klecových lůžek, které se vyskytly při projednávání zákona o sociálních službách. Zástupci sociálních zařízení a občanských sdružení z různých míst republiky, zástupkyně ombudsmana, vládní zmocněnec pro lidská práva a také vedoucí odboru sociálních služeb ministerstva práce a sociálních věcí Martin Žárský se zaměřili především na paragraf 89 zmíněného zákona. Ten stanovuje pravidla pro používání opatření omezujících pohyb osob, jimž jsou poskytovány sociální služby. Na následné tiskové konferenci sdělila paní Filipiová novinářům, že na základě zmíněného zákona, který nabude účinnosti od 1. ledna 2007, a také dle sdělení pana Žárského z MPSV, nebude možné klecová ani síťová lůžka v naší zemi používat. Poskytovatel služby bude mít k dispozici jen fyzický úchop, izolační místnost a léky. Senátorka zároveň konstatovala, že zákon dostatečně nechrání osoby, jimž jsou služby poskytovány, před možností nepřiměřeného použití opatření omezujícího jejich pohyb. Účastníci diskuse se totiž shodli na tom, že paragraf 89 obsahuje několik diskutabilních ustanovení. Je v něm například uvedeno, že před použitím takového opatření je zapotřebí souhlasu lékaře. To však může v krizové situaci způsobit poskytovateli služby vážný problém u obtížně zvladatelného klienta. Jiné sporné ustanovení ukládá poskytovateli povinnost bez zbytečného odkladu informovat zákonného zástupce osoby, které je služba poskytována, o použití opatření omezujícího pohyb této osoby. V případě lidí s mentálním postižením je však zákonným zástupcem často ústav, v němž pobývají – a tak by poskytovatel o použití zádržného opatření paradoxně informoval sám sebe. Daniela Filipiová proto hodlá předložit novelu zákona o sociálních službách, která by měla lépe definovat podmínky, za nichž lze restriktivní opatření používat. Na novém znění paragrafu 89 pracují dva týmy expertů z neziskových organizací. Jejich návrh bude následně projednán legislativci Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva spravedlnosti (uvažuje se o tom, že by použití omezujících opatření měl schvalovat soud) a senátními legislativci. Dle názoru senátorky má taková novela velkou naději na rychlé a poměrně snadné projednání a schválení v obou komorách parlamentu, takže by mohla nabýt účinnosti již od ledna příštího roku. Senátorka je přesvědčena, že výsledky letošních voleb do Poslanecké sněmovny tuto perspektivu nijak zásadně neovlivní. Nutno podotknout, že sdělení pana Žárského z MPSV vzbudilo u ředitelů ústavů sociální péče obavy, zda se ústavy v tak krátké době budou schopny připravit na nové podmínky, aby se už od ledna příštího roku mohly zcela obejít bez používání klecových a síťových lůžek. Zaškolení zaměstnanců zaměřené na speciální úchopy a zřízení samostatných místností si vyžádají finanční náklady, které však ústavy nemohou hradit ze svých rozpočtů. Další problematickou záležitostí je, zda izolace ve speciální místnosti bude pro pacienta psychicky únosná a zda tím nedojde k jeho sociální separaci. Nové znění zákona o sociálních službách také vyvolá potřebu přijetí dalších zaměstnanců, což bude rovněž pro ústavy finančně náročné. (pel)