Média Prezentace kandidáta v Novinách Prahy 2 Číslo 10, říjen 2000 ing. arch. Daniela Filipiová architekt, 43 let Každý z nás je v životě postaven před překážky, které se mu zprvu zdají nepřekonatelné. Po narození první dcery jsem se ocitla na vozíku. Ale všechno zlé je pro něco dobré. Seznámila jsem se s lidmi, kteří prožívali podobnou situaci jako já, a mnozí z nich pro mě byli příkladem. Dnes využívám zkušeností architekta – vozíčkáře při odstraňování bariér a bojuji proti lidské lhostejnosti. Stále znovu prožíváme zklamání, že ne všechno se podařilo tak, jak jsme si přáli. Před deseti lety jsme očekávali, že začneme stavět na takových principech, jako je slušnost, kultivovanost a úcta k tradicím. Pro mě jsou tyto hodnoty stále živé. Chci pomoci při jejich prosazování. Proto kandiduji do Senátu. Jaká je Vaše vazba k volebnímu obvodu, za který kandidujete? V obvodě, kde kandiduji, jsem se narodila a se svou rodinou žiji. Zdejší prostředí a atmosféru proto znám dlouho a důvěrně. Bydlím v Praze 3, členem ODS jsem v Praze 2. To mi umožňuje vnímat a chápat problémy celého volebního obvodu, skládajícího se z těchto dvou městských částí. Protože zde žiji, jsou zde vidět i výsledky mé práce. Jako architekt se zaměřuji zejména na problematiku architektonických bariér. Na žádost Prahy 2 jsem se podílela při výběru projektanta na dům s bezbariérovými byty v ulici Jana Masaryka. Konzultovala jsem projekt i realizaci. Pomohla jsem a pomáhám jednotlivcům při úpravách bytů. Obracejí se na mne i drobní podnikatelé, kteří chtějí zpřístupnit své provozovny lidem s postižením. Má činnost ale zdaleka není soustředěna pouze na pomoc handicapovaným. Při své práci se musím zamýšlet nad potřebami všech skupin obyvatel. Zajímá mne prostředí obce či města jako takové, se všemi problémy, které při jeho vzniku a fungování existují. Základem mé práce je naslouchat lidem, jejich přáním a představám a společně hledat řešení jejich problémů. Jak vnímáte roli Senátu ČR? Senát je samozřejmě ústavní pojistkou. Za neméně důležitou však považuji skutečnost, že jako senátorka budu moci pomáhat při řešení konkrétních problémů obyvatel svého obvodu, problémů, které důvěrně znám z každodenního kontaktu s občany. Senátor má sice sílu pouhého jednoho hlasu, má ale možnost přesvědčit kolegy o správnosti svého názoru. Považovala bych za úspěch, kdyby lidé z Prahy 2 a 3 znali svého senátora a věděli, že hájí jejich zájmy ze všech sil a že se jim vždy snaží pomoci. Má senátorská kancelář bude voličům otevřena. Lidé mne budou moci osobně navštívit a projednat se mnou své problémy. Chci také zůstat v kontaktu se zastupiteli městských částí a účastnit se jednání zastupitelstev. Je to pro práci v obvodu velmi důležité. Jen tak mohu opravdu pomoci při řešení konkrétních záležitostí městských částí Prahy 2 a 3. Vyjmenujte tři knihy, které by měly patřit k povinné četbě každého politika. Myslím, že by politici měli mít i smysl pro humor a proto bych každému doporučila Jirotkova Saturnina. Mám-li však jmenovat „vážnou“ literaturu, musím zmínit Hovory s T.G.M. od Karla Čapka a Orwellův román 1984.