 |
       |
|
|
|
|
||||
|
Média Hospodářské noviny, 25. června 2002 Je po volbách Je po volbách a nejen politologové a sociologové, ale i „laici“ se k výsledkům voleb vyjadřují. Já se k nim přidám. Nebudu rozebírat efektivnost jednotlivých volebních kampaní. Ani nemohu, protože komunisté výraznou kampaň neměli, dokonce se místy zdálo, že snad ani nejsou kandidující parlamentní stranou. Jak vidno, na to, aby oslovili tolik lidí, není třeba provádět volební kampaň. Tak proč měli takový úspěch i v místech, kde tradičně ODS s přehledem vítězila? Bohužel i 12 let po sametové revoluci platí pravidlo, že ten, kdo nejde k volbám, volí komunisty. Voličská základna komunistů je totiž velmi ukázněná a žádné volby si nedá ujít. A tak čím méně lidí jde k volbám, tím větší procento hlasů komunisté získávají. To ale není nic nového. Zarážející je ovšem fakt, že počet voličů KSČM stoupl i v absolutních číslech. Příčin úspěchu komunistů je tedy více. Příliv nových voličů, nízká volební účast a volba z trucu. Co vedlo nové voliče k tomu, že komunistům dali svůj hlas? Lidé jsou znechuceni politikou. Vidí rozhádané strany, mají pocit, silně podporovaný médii, že ať zvolíte koho chcete, vždy se „oni“ nějak domluví a „koryta“ si rozdělí. Za komunismu, tedy v dobách reálného socialismu, nic takového otevřeně neprobíhalo. Vše se zdálo být spořádané, lidé měli své jistoty. Lidská paměť je velmi krátká. Bohužel velmi krátká. A být svobodným plnoprávným občanem rozhodujícím o svém životě je těžší, než být veden státem tam, kam si stát myslí, že je to pro mě dobré. Někteří lidé prý volili komunisty z trucu. Pravicovými voliči nebyli a tak ODS jako pravicová strana pro ně nebyla přijatelná, Koalici volit nemohli kvůli pravicovosti US-DEU a co je na ČSSD levicového, když za její vlády výrazně vzrostla nezaměstnanost a další levicové představy se jí nepodařilo naplno uskutečnit díky mantinelům opoziční smlouvy? Důvodem, proč pravicoví voliči nevolili vůbec, mohlo být i to, že předem věděli o nereálnosti sestavení pravicové vlády. Dlouho před volbami totiž pravicová US-DEU deklarovala, že raději bude vládnout v koalici spolu s KDU-ČSL se sociálními demokraty, než s ODS. Co měl pravicový volič dělat? Věděl, že i kdyby dal hlas Koalici nebo ODS, nikdy u nás nevznikne pravicová vláda. Ten, kdo rozhádal pravici na podzim roku 1997, teď sklízí plody své práce. Myslím, že ta jablíčka jsou velmi trpká i pro něj. Nám v následujícím období vzhledem k výše uvedeným faktům nezbývá než sledovat, jak komunisté například usedají do různých orgánů rozhodujících o privatizaci majetku a o správě majetku, který před lety ukradli. Jak blokují jakékoliv smysluplné rozhodnutí poslanecké sněmovny jen proto, že mají pana Špidlu svými 41 mandáty v hrsti, anebo proto, že v tiché spolupráci s komunisty pan Špidla nevidí nic špatného. Budeme sledovat, jak jsou v rozhodujících sněmovních orgánech a reprezentují naší republiku. Dokonce se jim možná podaří zrušit lustrační zákon. Musíme držet palce sociálním demokratům, aby vytvořili stabilní vládu, ať již křehkou většinovou vládu s Koalicí, nebo menšinovou jednobarevnou vládu, ale především takovou, která nám bude více méně úspěšně vládnout až do řádného termínu voleb v roce 2006. Uvědomme si, že jedním ze základních hesel komunismu je „chaos je náš program“. Obávám se totiž, že předčasné volby by znamenaly jediné. Další zvýšení počtu získaných hlasů pro komunisty. Pro ty, kteří se dodnes nedokázali veřejně odvrátit od těžkých hříchů své minulosti (za které mnozí dosud nejsou potrestáni nebo alespoň symbolicky odsouzeni a obávám se, že nyní se toho již opravdu nedočkáme), od tisíců obětí, které se staly oběťmi jen proto, že nesouhlasili s komunistickou ideologií. Nesouhlasím s panem prezidentem, že není třeba mít obavy z vysokého zisku mandátů komunisty v dolní komoře Parlamentu. Podle pana prezidenta je to pouze vychýlení se zprava do leva, které je ve světě zcela standardní. Já z toho obavy mám a arogance chování pánů Grebeníčků, kteří si udělají předvolební mítink na Václavském náměstí v Praze v místě, kde je památník obětem komunismu, mě k tomu opravňuje. Je to urážka a výsměch všem těm, kteří od roku 1948 byli zabiti, nebo jim bylo vážně poškozeno zdraví v komunistických lágrech. Možná by měl pan prezident s politickými vězni více komunikovat, aby si osvěžil paměť. Daniela Filipiová
|
