Otázky a odpovědi Chcete mi položit otázku? Použijte formulář - klikněte zde. (Aktualizace 12.7.2012) Dobry den, byla mi svěřena rekonstrukce kanceláři. Při výběru bílé keramiky jsem narazil na Vaše stránky a tím na problematiku bezbariérového WC. Prosím Vás tedy o názor, jestli se vyhláška vztahuje i na nás a pokud ano, jak ji naplnit. Na rekonstrukci mam velmi omezený rozpočet. Objekt je v Pražské památkové rezervaci. Kanceláře jsou veřejné přístupné převážně po předchozí domluvě (na ceduli venku bude kvůli úřadům otvírací doba). Stavební rekonstrukce se týká hlavně neveřejné části kanceláří, kde se jen postaví jedna sádrokartonová příčka a jeden dveřní otvor se „zazdi" sádrokartonem a v rohu místnosti se vystaví malá místnost z cementových desek. Dal se obnoví WC a vytvoří kuchyňský kout. Většina úprav je v podstatě zpět na stav, který tam byl tak před 20 lety. Ve veřejných prostorách se pouze změní časti dřeveného imobiliáře (masivní obložení s vitrínami a skříněmi): odstraní se některé skříně, doplní dřevená příčka s dveřmi. Na WC se vymění keramika a ohřívač vody. Vedle WC (cca 90x90) je zhruba stejně velká místnost (80x110), kam chci nově umístit pisoár. Pokud bych musel najit místo velké 140x140, musely by se dělat podstatně větší stavební úpravy. Investice budou muset byt větší a stavební řízení se zřejmě protáhne, protože budeme muset znovu zadat památkáře o vyjádření. Prosím odpovězte mi co nejdříve, abych věděl, zda se touto věcí mam začít vážně zabývat. Možná by pak bylo vhodné domluvit s Vámi osobni konzultaci Dekuji mnohokrát. Zatím chci zůstat v anonymitě. Děkuji za pochopení. Vážený pane, k vašemu dotazu. V neveřejné části kanceláří podle stávajícího zákona bezbariérové WC vytvářet nemusíte. Nicméně já vždy investorům doporučuji takovéto WC provést, a to vzhledem k tomu, že můžete vytvořit místo, kde budete moci zaměstnat osobu třeba na vozíku. Na zřízení takového místa dostanete od úřadu práce příspěvek. Rekonstrukce WC v části určené pro veřejnost by dle mého názoru měla mít za cíl vytvořit bezbariérové WC. Nemyslím si, že by to byla větší finanční zátěž. Doporučila bych stávající WC a sousední místnost sloučit a vytvořit tak jednu místnost, kterou budou moci využívat všichni. Je to zcela standardní postup při rekonstrukcích, kdy je nedostatek místa. Další dotazy ráda zodpovím. Jsem projektantka – stavařka a chtěla jsem Vás požádat, zda mi můžete poradit kontakty na výrobce – dodavatele technologických zařízení jako jsou zvedací plošiny šikmé i vertikální atd. Na webu jsem moc nepochodila, výrobce Minerva Prostějov zrušil výrobu, jejich následovník fa Manus s.r.o. nemá webové stránky. Další podklady mám od fy Pemeba, ale o té jsem se dočetla na stránkách www.helpnet.cz, že dodávají přímo nebezpečné výrobky, takže se mi nechce je kontaktovat, dokud to ještě někde neověřím. Bylo by možné sjednat si s Vámi schůzku na dané téma? Děkuji předem za odpověď. S pozdravem. Vážena paní, najít skutečně seriózního výrobce plosin není jednoduché. Musím s politováním konstatovat, ze mnoho firem zneužilo situaci, které prolomováním architektonických barier nastala. Přesto vám mohu s čistým svědomím doporučit firmu Altech. Jde o ryze českou firmu, která vyrábí kvalitní výrobky za velmi přijatelné ceny. Navíc je zajištěn servis. požádali jsme o změnu užívání bytové jednotky na malou provozovnu služeb (kosmetika, solárium, kadeřnictví) – v nadzemním podlaží, kde nelze z technických důvodů zřídit výtah ani plošinu, aby mohli vyjet imobilní osoby. V přízemí je tenis.hala a malá klubová restaurace (kde je zřízen přístup a WC – pro vozíčkáře.V provoz. řádu máme zakotveno, že na požádání budeme kosmetické a kadeřnické práce provádět u těchto osob doma. Je, prosím, oprávněným důvodem skutečnost, že imobilní osoby nemají přístup do patra, k zamítnutí povolení změny užívání z b.j. na malou provozovnu? V §11 se uvádí, že pokud má stavba alespoň 2 podlaží, musí být osobám tělesně postiženým umožněn přístup alespoň do vstupního podlaží. To splňujeme. Prosím mnohokrát o rychlou odpověď. Děkuji a jsem s pozdravem ODPOVĚD: Vážení, pokud zpřístupníte alespoň jedno podlaží, splníte požadavky vyhl. 369/2001 a není důvod k neuděleni stavebního povoleni. Dobrý den paní Filipiová, mám takový dotaz: Na stránkách www.bezbarier.cz, jsem se dočetl o problémech ve městě Hodonín. Cituji:..."třícentimetrový schodek je sice podle norem.....(podle jakých?) Ve vyhlášce 369/2001 Sb. je 20 mm, tady 2 cm. To už neplatí a je jiná vyhláška? Děkuji předem za Vaši odpověď na můj dotaz. (Nebo jsem ten článek špatně pochopil?) ODPOVĚĎ:Vážený pane, nová vyhláška není, stale platí vyhláška č. 369/2001 Sb., která jako maximální terénní nerovnost uvádí 20 mm. Pochopil jste to správně. Pokud někdo tvrdí, že normě odpovídají 3 cm, nemluví pravdu. Dvoucentimetrový "schůdek" je opravdu maximum. I takto malý výškový rozdíl může způsobit vozíčkáři velké problémy, kdy může dojit při chvilkové nepozornosti i k vypadnuti z vozíku. Ale jako architekt-stavař chápu, ze je třeba stanovit možnost minimálního výškového rozdílu, a to zejména v terénu, např. při používání rozdílných materiálů na veřejných komunikacích. Ale vždy je třeba se snažit o nulový výškový rozdíl. Ty dva centimetry by měly byt "využívány" zcela výjimečně. Prosím o radu při stanovení počtu parkovacích míst pro zdravotně postižené na parkovišti obchodního centra. Celkový počet parkovacích 70. Vykládám si správně §5, odst.2 Vyhl. č.369/2001 Sb., že by měla být vyhrazena 4 místa pro zdravotně postižené (5% ze 70ti, zaokrouhleno nahoru)? Děkuji za odpověď. Vážený pane inženýre, omlouvám se za opožděnou odpověď. Vyhlášku si vykládáte správně. Ve vámi uvedeném případe by zde měla být zřízena 4 parkovací místa dle parametru vyhlášky. Vážená paní senátorko, prosím o váš názor na poskytování vyhrazených parkovacích míst pro invalidy na Praze 2, která jsou troufám si říci z 99 % neopodstatněná a zjevně těmito „invalidy" podplacena. Můj osobní názor je, že se Vás osobně tato situace musí nesmírně dotýkat. Vážený pane, ta situace štve nejen vás, jako občana Prahy 2, ale i další občany celé Prahy a dalších velkých měst a jak jste sám usoudil, nejvíce štve ty, kteří jsou na vyhrazených parkovacích místech opravdu, mohu snad říci že životně, závislí. Navíc jsem již mluvila s pracovníky sociálních odboru, kteří znaky vydávají konkrétním „uživatelům“ a ty mně říkali, že se někdy sami diví, kdože má narok na znak vozíčkáře, aby jim označil své auto. Vzhledem k tomu, ze jsou v kontaktu s lidmi, kteří mají těžké tělesné postižení a tedy plný nárok na „zvláštní výhody“ v silniční dopravě, nechápou, jak je možné, že na znak mají nárok lidé, kterým evidentně chůze nedělá potíže. Jaká je dnes situace. Na znak mají nárok držitelé průkazu ZTP a ZTP/P. Mezi držitele průkazu ZTP patří lidé s lehčím postižením pohybového ústrojí a mezi ty druhé patří osoby s těžkým postižením pohybového aparátu – vozíčkáři, lidé těžce se pohybující o berlích. Bohužel průkaz ZTP je mnohdy přidělován i lidem s interním onemocněním. Příloha č. 2 vyhlášky č. 182/1991 mimo jiné říká: „Mimořádné výhody II. stupně (průkaz ZTP) se přiznávají zejména v těchto případech postižení: chronické vady a nemoci interního charakteru trvale značně ztěžující pohybovou schopnost.“ Obavám se, ze toto znění nelze jednoznačně vysvětlit a je právě oním „jádrem pudla“ (odpusťte mi tento vyraz). Nemilou situace způsobil při projednáváni zákona o silničních komunikacích bývalý poslanec pan Krása, kdy na poslední chvíli při projednávání zmiňovaného zákona ve sněmovně podal pozměňovací návrh, který přiznal právo na znak i držitelům průkazu ZTP. Dalším problémem dneška je obrovské zneužívání těchto znaku, kdy znak využívají rodinní příslušnici a dále dokonce jejich padělaní a to ve velkém (viz například článek v časopisu Týden, který vysel tento týden). Informovala jsem se pres Parlamentní institut, kdo má narok na tento znak, který je mezinárodním symbolem, v zemích EU. Ve všech zemích je zákon nastaven tak, že na tento znak mají narok jen lide s postižením pohybového aparátu, ve Francii rodiče s mentálně postiženými dětmi a váleční veteráni. Mám připravenou novelu zákona, která by podmínky získávaní znaku sjednotila s podmínkami v zemích EU. Chystám se jej předložit Senátu a po té Poslanecké sněmovně. Aby nemohlo docházet ke zneužívání či paděláni znaku, bylo by dobré, kdyby znaky byly opatřeny kódem, který by policii umožnil na místě ověřit, zda znak je vydán osobě, která je ve vozidle. Zneužití či padělaní znaku by mělo být trestáno vysokou pokutou. Přestože nejsem přívržencem restriktivních opatření, musím říci, že vysoké pokuty jsou jediná věc, která zabírá. Jako důkaz může sloužit pozměňovací návrh, který se mi podařilo do zákona o pozemních komunikacích prosadit, který trestá až pětitisícovou pokutou zaparkování vozidla bez označeni na vyhrazeném místě. Od té doby, co zákon platí, počet neoprávněně zaparkovaných vozu na těchto místech výrazně klesl. Je ovšem otázkou, zda to nevedlo k onomu zvýšenému počtu padělaných znaku… Problémem je bohužel česká mentalita, i když nemam ráda paušalizovaní, v tomto případe to musím udělat, kdy každý přímo lační po výhodách, které mu nepatří. Musím dodat na obranu českého národa, že čtyřicet let komunismu, kdy jste na ulici o vozíčkáře nezavadil (já sama prvního vozíčkáře viděla až v roce 1986, a to sama sebe v zrcadle a dokonce ani jako architekt jsem nebyla seznámena ani na škole ani v praxi s tím, že existuji lidé se zvláštními potřebami na pohyb ve městě a v objektech) naši společnost poznamenalo natolik, ze ani již po mnoho let probíhající osvěta tykající se potřeb handicapovaných se zaměřením na respektování vyhrazených, speciálních míst pro handicapované nepomohla – tato místa mají být dle vyhlášky č. 369/2001 široká 3,5 metru, a to z důvodu možnosti plně otevřít dveře vozu, aby z nich vozíčkář či osoba o berlích či o holi mohla vystoupit. Myslím, že když zahraniční návštěvnici na našich silnicích vidi tolik vozidel s tímto označením musí nabýt přesvědčení, že jsme národ, který je postižen zvláštní lokální chorobou způsobující poruchy pohybového aparátu. Když vsak vidi z vozu vystupovat mladého atleta… Jsem s pozdravem Vážená paní senátorko! Dovolte, abych jako Váš volič ve Vašem volebním obvodu vyjádřil své znepokojení nad úrovní ochrany práv duševního vlastnictví v ČR. Již v současné době se ČR řadí mezi státy, kde je vymahatelnost práv duševního vlastnictví na nejhorší úrovni. Nyní je v projednávání novela autorského zákona č.121/2000Sb., která má oslabit práva umělců na odměnu, která je jim přiznávána téměř na celém světě. Navíc má omezit možnost autorů stanovit si výši odměny za užití jejich děl. Taková iniciativa je nepochopitelná zejména v kontextu vstupu ČR do EU, v níž je ochrana práv duševního vlastnictví jednou z priorit. Pro Vaší větší informovanost si Vám dovoluji zaslat graf úrovně ochrany autorských práv v ČR ve srovnání se zahraničím s komentářem odborníků z OSA a rámcovou představu o novele výše zmíněného zákona. Děkuji Vám za Váš čas a jsem s pozdravem. Vážený pane, chápu vaše obavy nad nedodržováním ochrany duševního vlastnictví a autorských prav. Je to bohužel dáno zažitou neúctou k duševní práci, která byla v době komunismu pokládána za druhořadou. Změnit zaběhnuté klišé je práce pro nás všechny, kteří si duševní a tvůrčí práce vážíme. Autoři musí upozorňovat na svá práva a zákonodárci jim musí vytvořit právní prostředí. Před par minutami jsme Vám psal stručný dopis v rámci komentáře při stažení PBB. Chtěl bych se Vás zeptat, jak se se svými zkušenostmi (i zprostředkovanými) – já jsem kvadruplegik – stavíte k řešení WC „co nejmenší umývadlo aby mohlo být co nejblíže k WC a ideálně na něj člověk ze záchodové mísy dosáhnul" ... s tímto názorem jsem se zde setkal od současného poradce pres bezbariérovost, pana Hrusaka. Se svým postižením s tímto řešením nesouhlasím, situace, kdy potřebuji umyvadlo v dosahu jsou řešitelné předem, ale méně místa u WC a umývadla je neodstranitelný fakt, tím spíš, kdy je k přesednutí zapotřebí druhé osoby. Na druhem extrému – obrovském umývadle s vykrojením osobně také netrvám, vesměs mi spíše tyto „rohy" ve stísněných prostorech překáží. Dekuji za Vás názor vozíčkáře s jiným fyzickým handicapem. Vážený pane, zcela s vámi souhlasím. Umísťování umývadla v těsné blízkosti wc mísy právě osobám, které potřebují asistenta při přemisťování z/na mísu, překáží. Umývadlo tak vytváří ve své podstatě bariéru. Takto může vybavit kabinu pouze ten, který si neuvědomuje, že jsou lidé s různou mírou handicapu, a že každý má jiné nároky na prostor kabiny, zejména pak na manipulační prostor v okolí wc mísy. Vážená paní senátorko, prohlížel jsem si vaší publikaci a zjistil jsem, že u ideálního WC pro handicapované uvádíte větší rozměry WC kabiny, než uvádí vyhláška. Proč? Dále se vás chci zeptat na následující- objevil jsem v jedné administrativní budově wc pro handicapované a v něm bylo umístěno umývadlo, které mělo spodní hranu 60 cm nad podlahou. Je to dostačující? Dále mě zarazilo umístění umývadla hned vedle umývadla. Připadá mi to nepraktické. Jaký je váš názor? Vážený pane, k vašim dotazům: 1) Skutečně mnou navržené velikosti jsou větší, než uvádí vyhláška. V textu na tuto okolnost odkazuji. Všude proto uvádím (abych se nedostala do rozporu se zákonem), že jde "optimální" velikost, tedy takovou, aby to vyhovělo pokud možno všem osobám s handicapem. Rozměry wc uvedené ve vyhl. 369/2001 Sb. jsou pro některé osoby na vozíku nepoužitelné, tedy jakoby wc bezbariérové nebyly. Protože se v kruzích handicapovaných pohybuji, tak znám rozdílnost potřeb jednotlivců. Obávám se, že na tvorbě vyhlášky se podíleli lidé, kteří mají zkušenost s vozíčkáři takovou, že je občas vidí na ulici, nebo si je šili jen pro vlastní potřebu. Kdybych postupovala stejně, navrhovala bych klasická wc, jen asi o půl metru hlubší. :-) Ale vyhláška je vyhláška a já mohu jen apelovat na zdravý rozum mých kolegů. To je ovšem někdy taky problém... :-) 2) Spodní hrana umývadla pouhých 60 cm je skutečně nedostačující. Horní hrana umývadla by měla být 75 - 80 cm. Např u stolu by měla být vzdálenost mezi podlahou a spodní hranou desky stolu 70 - 72 cm. Ten problém důvěrně znám, protože mám dlouhé nohy a v mnoha restauracích se pohodlně nenajím. Vím, že u umývadla je problém s jeho hloubkou. Výrobci proto vyrábějí speciální mělká umývadla, aby bylo podjetí alespoň trochu možné. K takovémuto umývadlu je vyráběn speciální syfon, který nepřekáží. Je prakticky až u zdi, nebo dokonce přímo ve zdi. 3) Umísťování umývadla prakticky těsně vedle wc mísy je častý nešvar. Pokud je na wc osoba, která potřebuje pomoc asistenta při přesunu z vozíku na mísu a zpět, asistent tak nemá potřebný manipulační prostor. Málokdo si uvědomuje to, co uvádím na obrázcích č. 108 až 111, tedy způsob, jakým se lidé na vozíku přemísťují na/z wc mísy. Zde je ovšem třeba počítat i s tím, že někomu vyhovuje "nasedání" zleva, jinému zprava. Proto u optimálního wc uvádím minimální 80-ti centimetrový prostor po obou stranách wc mísy. Chci navíc zdůraznit, že těch 80 cm je opravdu minimální rozměr. Musím říci, že jste mě svým mailem velmi potěšil, a to tím, že jste si dal tu práci a pečlivě mou publikaci prostudoval, a to dokonce na základě "jen" toho, co jste viděl. Smekám před vámi. Kdyby bylo takových lidí jako jste vy více... Vážená paní architektko, při hledání na internetu jsem narazil na Vaše stránky www.filipiova.cz a domnívám se, že to je přesně to, co potřebuji. Dále popíšu, o co se jedná... Mám matku (85 let) mimo jiné s těžkou kyčelní artrózou, což jí prakticky brání v jakémkoliv pohybu. Je na invalidním vozíku a v nejlepším případě udělá pár (spíš plazivých) krůčků v poloze "pololežmo" na chodítku, pochopitelně s příslušnými bolestmi. Operace (kyčelní endoprotéza) vzhledem k věku a dalším skutečnostem pravděpodobně nepřipadá v úvahu. Matka bydlí sama v bytě 2+1 (panelový dům), přičemž k ní dochází sestra (pečovatelka), která jí mj. myje. Problém je ovšem v tom, že v bytě je klasická paneláková miniaturní koupelna (WC ještě menší), kam se nedostane s vozíkem. Jádro je sice vyzděné (betonovými tvárnicemi), ale jeho už tak malé rozměry se tím možná ještě dále zmenšily... Uvažujeme o tom, že koupelnu nutným způsobem upravíme - mám na mysli zejména výměnu dveří se zárubní za širší, dále odstranění vany a vytvoření čehosi jako sprchový kout. No a to je právě důvod, proč se na Vás obracím s prosbou o radu či konzultaci... Dovolím si položit několik konkrétních otázek: 1) sprchový kout bych pravděpodobně realizoval svépomocí (zejména finanční důvody). Už léta se zabývám různými stavebními úpravami jak ve svém bytě, tak na chalupě a jinde - pokládám se za "schopného samouka" v oboru, byť moje původní profese je jiná. Mám představu o vykachlíkovaném prostoru (stěny + podlaha) na stejném místě, kde je dnes vana s tím, že by podlaha měla spád směrem k odpadu, pod podlahou a spodními okraji stěn by byla hydroizolace a celý prostor koutu by byl od zbytku koupelny oddělen závěsem či posuvnou zástěnou. Existují doporučené postupy či řešení v takovémto smyslu? Mám na mysli zejména použité materiály, technologie, dodavatele materiálů apod. 2) je k podobné záležitosti (úpravě) nutné stavební povolení? Nepůjde o bourání stěn apod., pouze o výše uvedené práce. Pokud ano, jak složité a náročné je získání takového povolení? 3) za jakých podmínek byste ev. byla ochotna se na dané místo podívat a případně vytvořit nějaký návrh? Stačily by (nebo byly by vhodné) alespoň zpočátku fotografie předmětných prostor včetně rozměrů zaslané mailem? Děkuji za odpovědi, případně za jakékoliv další užitečné informace. Vážený pane, sprchový kout tak, jak jej navrhujete – pouze vyspádování podlahy – je pro osoby na vozíku ideální. Pokud má vaše maminka průkazku ZTP/P, mohl byste dostat od odboru sociální péče příspěvek na přestavbu hygienického zařízení. Nejen podlaha musí být odizolovaná, ale izolace – dnes jsou k dispozici specielní izolační nátěry - musí být vytažena i na stěny, a to minimálně do výše obkladu. Jinak by vám voda zatékala mezi spárami obkladu. Vyspádování podlahy by mělo být maximálně 1%, jinak je sprchový kout nebezpečný, protože specielní vozík do sprchy nebo sedačka by byly vratké. Rozhodně nedoporučuji závěsné sedátko. Dlažba v koupelně by měla být protiskluzná. Poradí vám každý větší výrobce. Nedoporučuji tzv. brokovanou dlažbu, a to ne proto, že by nevyhovovala s ohledem na protiskluznost, ale velmi těžko se udržuje. 2. Co se týče potřebnosti/nepotřebnosti stavebního povolení není zde jednoznačná odpověď. Toto je jednoznačně v kompetenci příslušného stavebního odboru. Je lepší se předem na stavebním úřadu zeptat, zda na rekonstrukci bude stavební povolení třeba, nebo zda postačí ohlášení stavby. Získání stavebního povolení je složitější, potřebujete plno dokladů - seznam vám opět poskytne příslušný stavební odbor. Ze zákona jeho vyřízení trvá minimálně dva měsíce a budete potřebovat projekt včetně projektu sítí - kanalizace, voda, elektřina. Vyřízení ohlášení stavby trvá měsíc a postačí schéma rekonstrukce. 3. Pro začátek by mi možná stačil půdorys bytu, resp. hygienického jádra a pár fotografií. Osobní návštěvu ale rozhodně nevylučuji. Pro zvětšení hygienického zařízení se mi osvědčilo sloučit prostor wc a koupelny. Vážený pane, jakékoliv další dotazy ráda zodpovím. REAKCE NA SETKÁNÍ: Dobrý večer paní senátorko Filipiová, až dnes se dostávám k počítači, respektive k osobnímu mailu. Teď teprve jsem si přečetla Váš mail ohledně úterka... Bylo moc milé se s Vámi setkat - i to, že jste mě při svém nabitém programu vyzvala k setkání. Obdivuji, že se dokážete zařadit do aktivního politického života. Jistě jste tím dosáhla výsledky v prosazování práv a potřeb postižených všeho druhu. Připadá mi, že se u nás málo podporuje osvěta v tomto směru. Bohužel jak jsme konstatovaly, je toho tady k řešení příliš mnoho... Jsem Vám vděčná za tip na Notwill, určitě to zkusím vyzkoumat i třeba jako typologický podklad.A samozřejmě Vám moc děkuji za oba poskytnuté podklady k projektování bezbarier -publikaci a CD, je to krásně zpracované! Semestr ve škole nám včera ukončilo vyhodnocení diplomových prací, teď trvá ještě výstava, bude promoce a nějaké zkoušky. ..Ale jak to bude vypadat pro mě příští školní rok, je ve hvězdách. Já toho mám vůbec hodně ve hvězdách, -jak se vše vyvine a čemu se budu moci věnovat... Zdá se mi pravděpodobné, že životní situace mě směřují k tomu, zabývat se bezbariérovostí a systémem následné péče, protože mám určitou zkušenost z toho, jak tu nic takového příliš nefunguje... Tak že bude-li mi dáno po prázdninách být v kondici, ráda se pustím do aktivity v tomto směru. Přeji Vám pěkný letní čas a pokud by Vás napadlo, kde by mě bylo užitečné zapojit, dejte mi prosím vědět. S pozdravem a díky Vážená paní senátorko, 1) dovoluji si Vás oslovit a požádat o pomoc při zajišťování legislativních změn ve prospěch duševně nemocných, 2) jsem předsedou Sdružení pomoci duševně nemocným ČR, které je ustaveno podle zákona z regionálních občanských sdružení, 3) našim cílem je změnit legislativu pro zajištění důstojného života této nejzranitelnější skupiny osob, 4) pro Vaši informaci přikládám 3 přílohy, které se týkají a) nutnosti vytvoření zákona na ochranu osob duševně nemocných, b) případu smrti ženy v pražských Bohnicích, udušenou vlastními výkaly, c) používání omezovacích prostředků při poskytování sociálních služeb (ústavy sociální péče), 5) prosím, zda byste mě a dalšího člena rady Sdružení mohla přijmout k osobnímu projednání problémů obsažených v přílohách, 6) pokud vyhovíte a přijmete nás, je možno stanovit dny středa 21. – pátek 23. v tomto týdnu od 10.30 h a dále, nebo v násl. týdnu, nejlépe ve středu 28. od 14 h a jinak každý jiný den zase od 10.30 h.. Vážená paní senátorko, dopředu děkuji za pochopení a jakýkoliv podnět, který povede ke zlepšení situace duševně nemocných. Pro úplnost - navázali jsme spolupráci s MUDr.Cabrnochem kde též máme přislíbenou pomoc. Je jisté, že každý dobrý kontakt může pomoci změnit tíživou situaci duševně nemocných v ČR. Vážený pane, dne 15.5. 2006 jsem na toto téma uspořádala seminář, kterého se zúčastnili lidé, kteří se této problematice věnují. Výsledkem bylo zadání na zpracování pozměňovacího návrhu dotčeného zákona, který by práva osob s mentálním handicapem hájil. Po posouzení návrhu senátními legislativci jej chci předložit Senátu k projednání. Vážená paní, chtěl bych se zeptat, zda v Německu mají nějakou specializovanou normu na tvorbu bezbariérového prostředí? Vážený pane, pokud je mi známo, v Německu nemají žádnou speciální normu, která by odpovídala naší vyhlášce č. 369/2001 Sb. V Německu je typologie staveb s ohledem na osoby s jakýmkoliv handicapem řešena v odborné knize typologie staveb, určené pro projektanty. Nejsem si jistá, ale mám dojem, že se jmenuje Neufert - podle autora. Je dost možné, že si to pletu s americkou knihou se stejným obsahem. Přiznám se, že toto řešení, kdy je vše potřebné z hlediska typologie staveb obsaženo v tzv. "bibli projektantů", tedy v knize o typologii, bez které se žádný projektant neobejde, mnohem bližší. To z toho důvodu, že již student se každodenním studie běžně s problémy handicapovaných v rámci své práce setkává a bere je jako samozřejmost a nemusí kvůli dalším informacím vyhledávat další a další zdroje. Známe přirozenou lenost každého z nás, a tak je lepší to každému dát přímo pod nos - pokud se mohu takhle lidově vyjádřit. Prosím, který předpis stanoví požadavek na počet bytů zvláštního určení v bytových domech? Děkuji. Vážený pane, bohužel žádný takový předpis není. Vyhláška 369/2001 Sb. pouze uvádí, že pokud má dům více jak tři bytové jednotky, musí mít bezbariérový vstup. Je to pouze na osvícenosti investora, nebo projektanta, pokud takovýto byt v domě požaduje. Sledovala jsem v TV nějaký pořad, který přiblížil i projektantům situaci vozíčkáře, který se ocitne v běžném společenském životě. Jelikož jsem nabyla dojmu, že obecná norma stavby bez bariér" určitě není to co by postiženým poskytlo absolutní zařazení do běžného provozuspolečnosti. Bylo však zmíněno, že v zahraničí takový člověk nemusí přemýšlet nad tím, že se liší, když jde do obchodu, na poštu apod. ani na sebe upozorňovat. Ráda bych máte-li dostupné opravdu vyhovující požadavky na povrchy, byty, sklony (ten, který je daný zvládá do kopce jen opravdu trénovaný člověk - tedy s důchodci a dětmi tak musí být vždy doprovod s dostatečnou fyzičkou), jednoduše to co může projektant ve své práci ovlivnit. Za vyřízení děkuji. Vážená paní vše, co potřebujete vědět a na co se mě ptáte, najedete v mé poslední publikaci Projektujeme bez bariér, která je k dispozici na mých webových stránkách - www.filipiova.cz. Tato kniha shrnuje poznatky z mého života, života vozíčkáře-architekta, který se na vozíku pohybuje již 17 let a člověka, který se snaží přebírat informace potřebné k tvorbě bezbariérového prostředí i od dalších osob s handicapem. Případné další dotazy ráda zodpovím, nabízím i konzultace přímo nad projektem. Kniha Stavby bez bariér, myslím, že od ing. Skopce, není obecnou ani jinou normou. Jde pouze o názor, jak na problém a to pohledem člověka, který o pohybu na vozíku ví velmi málo. Závazná je z právního hlediska pouze vyhláška č. 369/2001 Sb., jejíž plné znění naleznete rovněž na mých webových stránkách, a jejíž naplňování musí každý stavební úřad při udělování stavebního povolení (později při kolaudačním řízení) kontrolovat. Vazena pani Filipiova, predem chci podekovat za odpoved na Vasich strankach k bezbarierovemu bytu, ktery uzivam. Byl mi pridelen v roce 1997 mestem, kde bylo 16 velkych zavad, nedodrzena velikost koupelny dle vyhlasky 174/1994, prahy, nebyla zde madla na WC ani v koupelne, zadna sedacka u sprchy, zadna bezbarierova linka, nedostala jsem se na balkon, kde jsou dvere 60cm a prujezd 55cm! Po dlouhem boji na uradech a stavebnim urade MML mi byly prideleny penize na odstraneni barier v koupelne a WC, dale na elektroinstalaci v byte, dale na bezbarierovou kuchyn. Odstraneni a vazne prekazky pri vstupu na balkon resime, vse se musi postupne. Ale nebyt Vas, nikdy bych to nedotahla do konce. Vytiskla jsem si Vasi odpoved na webovych strankach a dohadovala se na uradech, kde to zabralo! Preci jenom po 5 letech mam bezbarierovy byt! Moc a moc dekuji! Pravdepodobne mi vysli vstric urednici diky Vasemu jmenu a osobnimu jednani u me doma, kde se nestacili divit, jak vzorove nebyla dodrzena vyhlaska o bezbarierovosti. Do koupelny jsem se nedostala, k WC me tahal minimalne 1 clovek, jelikoz 1 m od WC byl sokl, o ktery se mi zastavil vozik, na vodovodni baterie jsem pro vysku nedostala atd.! Vse je ovsem napraveno a ja Vam moc dekuji za pomoc! Vážená pani senátorko, možná jste i si i Vy všimla, ze na Havelském trhu vzniklo nove bezbariérové WC, součást to městského mobiliáre. Bohužel je zamčeno na tzv. euroklíč, který nikdo nemá. Je drahý, stoji prý okolo 500 Kč a má zatím v ČR málo dalších využiti. Výsledkem je, ze peníze utracené za instalaci tohoto WC přišly zcela vniveč, ač zřejmě litera jakéhosi zákona byla naplněna. MC Praha 1 mě odkázala na firmu JCDecaux, správce mobiliáře, a tam mi ve velmi obsažné odpovědi sdělili, ze na lepši řešení než zamykání euroklíčem nepřišli. Sama myšlenka univerzálního klíče použitelného na výtahy, plošiny, záchody atd. všude po Evropě je jistě vynikající a jejich masové rozšíření by mohlo vest k postupnému vymizení plošin "na zvonek" a jejich nahrazeni plosinami, které je možno používat skutečně samostatně. JCDecaux o podpoře či sponzoringu neuvažuje a celkem logicky přehrává odpovědnost na zdravotní pojišťovny. Tím se ovšem věc přesouvá do politické roviny, protože pojišťovny jistě samostatně nemají důvod vyčleňovat na toto prostředky, musel by to po nich požadovat stát zákonem či vyhláškou. V naději, ze tuto zákonnou úpravu můžete iniciovat, Vám píšu. S pozdravem WC na Havelském náměstí jsem, přiznám se, nezaregistrovala. Nicméně Vám děkuji za zprávu. Téma euroklíče je živé již několik let a je otázkou, zda je toto řešení vhodné, právě i s ohledem na těžkou dostupnost euroklíče. Musím se přiznat, že mě děsí, že musíme (my handicapovaní) požadovat, volat, křičet, aby nám byla udělána toaleta jako cosi výjimečného, kam obvykle mají přístup jen vyvolení a my se mezi tyto vyvolené chceme dostat taky. Pokud by u nás byl respektován zákon, konkrétně vyhl. 236/2001 Sb., která jasně říká, že všude tam, kde jsou veřejná WC, musí být počítáno i s bezbariérovou toaletou, bylo by po problému a osoba na vozíku by se dostala na jakékoliv WC, ať již na ulici nebo v obchodě či v restauraci. Ale to je bohužel do doby než se nám podaří odbourat psychické bariéry v hlavách drtivé většiny společnosti nereálná vize. Vize však ne zcela nesplnitelná. Jsou na světě země, kde se osoba na vozíku pohybuje volně po městě a slovo toaleta není pro ní nijak deprimující. Obávám se, že u nás je to ale dlouho bude utopie. Pro mě je řešení pomocí euroklíče zcela nesystémové a to, co jste minapsal, bohužel moji teorii potvrzuje. Pouze důsledná kontrola aplikace uvedené vyhlášky vede k vytouženému cíli. Zdravím Vás a přeji pevné nervy při překonávání fyzických a hlavně psychických bariér. Ty druhé se překonávají hůř. Daniela Filipiová Vážená paní Filipová, chtěla bych Vás poprosit o radu. Mám přítele, který je na elektrickém vozíku a máme dosti velké problémy najít si byt, aby byl upravený pro něho. Když se nám podařilo najít nějaké bydlení nebylo to zase možné k naší finanční situaci. Proto jsem Vás chtěla poprosit jestli nemáte kontakt na nějakou organizaci, která tyto byty v Praze eviduje. Nebo jestli nevíte na koho bychom se mohli obrátit se žádostí. Předem děkuji. Vážená paní, v Praze sice existují bezbariérové byty, leč jsou určeny pouze pro osoby, které mají trvalé bydliště na území hl. m. Prahy. Je mi to velice líto, ale na druhou stranu je to celkem logické. Je to věc investice toho daného města pro své vlastní obyvatele. Obraťte se na své okresní město, potažmo kraj, zda nemá byty zvláštního určení i ve "vaší" lokalitě. Informace by měli mít na odborech sociální péče. Další možností, jak získat byt, je sehnat byt, který by jako bezbariérový mohl sloužit po úpravách. Na tyto úpravy máte nárok na finanční příspěvek. I tyto informace - výši příspěvku a pod. by vám měli sdělit na soc. odboru příslušného úřadu. Na Vaše stránky jsem zabrousil omylem, ale chtěl bych je pochválit za funkčnost, estetický dojem, ale hlavně za jejich příkladnost. Po dlouhé době to byly stránky, které mi dávaly ucelený smysl a navíc byly i čtitelné. S přáním dalšího zdaru. Vážený pane, děkuji za pochvalu. Potěší. Přeji hezké léto. Dobrý den, mám problém, potřebuji vybudovat novou koupelnu pro vozíčkáře a nevím na koho se obrátit, kdo mi udělá nějaký prospekt, nebo návrh této místnosti. Můžete mi poradit? Děkuji. Vážená paní, zašlete mi podklady pro úpravu vaší koupelny, tedy půdorys koupelny a popis vašich potřeb při osobní hygieně. Ráda vám plánek zpracuji. Rád bych se Vás zeptal, zda-li existuje nějaký materiál nebo prováděcí předpis k nové vyhlášce č. 369/2001 Sb., kde by byly názorně předvedeny příklady využití této zmíněné vyhlášky v praxi. Realizujeme nejrůznější stavby chodníků a přechodů pro chodce, ale zatím marně pátráme po nějakém vzorovém materiálu, který by nám pomohl aplikovat zásady pro provedení bezbariérových přechodů do praxe. Jedná se nám konkrétně o způsoby provádění a napojení (příp. ukončení signálního pásu na přechodu pro chodce atp.) Vážený pane, odkazuji vás v této problematice ne Sjednocenou unii nevidomých a slabozrakých v ČR. Za několik týdnů by měla vyjít kniha, kterou jsem napsala, a která shrnuje veškerou problematiku bezbariérovosti (alespoň se o to snaží). Knihu vydá MPSV. Vážená paní senátorko, moje zena trpí po léta roztroušenou sklerózou a její možnosti chůze jsou velmi omezené. Uvazujeme o invalidním vozíku s motorem, který by sama obsluhovala. Bydlíme v panelovém dome na Proseku, podobném tomu, o němž píšete na svých stránkách, takže bude třeba zbudovat rampu. Kompetentní členka vedeni družstva nám je ochotna vyjit vstříc, ale zadala mě, abych se Vás dotázal, jestli maximální sklon 1:12, resp 1:8 který udáváte, se týká také vozíku s pohonem nebo zda je možné (z hlediska předpisu a z hlediska výkonu vozíku) připustit i prudší sklon. Vozík s pohonem zvládne bez potíží i sklon 1:8. Pokud by se rampa i s tímto sklonem před váš dům "nevešla", bylo by možné učinit výjimku a udělat sklon ještě prudší a to i 1:7 (cca 14,5%). Vážená paní Filipiová, jsem studentem pedagogické fakulty v Olomouci. Mým oborem je speciální pedagogika - somatopedie a etopedie. Zpracovávám diplomovou práci na téma "Koncepce odstraňování architektonických bariér". Chtěl jsem se Vás zeptat, zda již vyšla Vámi zpracovávaná kniha - "Tvorba bezbariérového prostředí". Chtěl jsem si ji zapujčit v vědecké knihovně, ale nesetkal jsem se s úspěchem. je možné tuto knihu někde získat? Zároveň bych se chtěl zeptat jaké existují jiné publíkace s podobnou tématikou. Děkuji Vážený pane, avizovaná kniha bohužel stále ještě nevyšla, takže nemůže být na trhu. Jediné, na co vás mohu odkázat, je kniha Život bez bariér, kterou vydalo nakladatelství Grada, a kterou jsem napsala. O jiných publikacích, které by vyšly na toto téma u nás, nevím. Prosím o radu v bezbariérovém byte-panelovém, kde není dodržena velikost WC i koupelny dle vyhlášky č.174/1994 sb., byt byl dostaven v roce 1997, kolaudace 10/1997. Majitelem je souk. firma. Jsem imobilní a mam zde malý prostor,z koupelny pouze vycouvám,o 150cm na otočení nemůže byt řeč. Součásti bytu určitě mela byt bezbariérová linka, jelikož v ost. bytech byla již zabudována. Mohla bych majitele nedodržením vyhlášky nějakým způsobem napadnout, třeba aby mi na jejich náklady spojili koupelnu s wc dohromady.O tom,ze okolo domu máme všude chodníky 15-20cm ani nemluvím. Protiskluzová dlažba je standard či nadstandardní pomůckou.Mohu zaslat původní typ koupelny a návrh jejich uprav? Určitou část nutnou k žiti a samostatnosti mam již vyřešenou,ale ten malý prostor mi nevyhovuje a bohužel firma nesouhlasí s probouráním příčky mezi koupelnou a wc. Diky internetu a Vašim stránkám jsem zde nalezla údaje, ale co dal? Děkuji. Vážená paní, pokud je Váš byt zkolaudován jako byt zvláštního určení, tak podle toho, co mi píšete o rozměrech a vybavení bytu, byl zcela jistě porušen stavební zákon, respektive vyhl. 174/1994 Sb. Zodpovědnost za toto plně nese stavební úřad, který vydal stavební, respektive kolaudační rozhodnutí na byt, který je sice deklarován jako byt zvláštního určení, ale nesplňuje základní parametry takového bytu. Obraťte se proto přímo na stavebí úřad, zjistěte jaký statut má Vámi užívaný byt. Pokud je skutečně zkolaudován jako byt zvláštního určení, žádejte nápravu po stavebním úřadu. Můžete rovněž žádat o příspěvek na úpravu bytu. Protiskluzná dlažba v koupelně je v bytech zvl. určení standardem. Dejte mi vědět, jak se celá kauza vyvíjí, ráda Vám budu nápomocna. Zajímalo by mě, jestli existuje bezbariérová naučná cesta po Praze nebo v jejím okolí a nebo taková, která lze snadno upravit, a dále co si myslíte o projektech Dejte nám šanci a pochopme se. Děkuji. Průvodce bezbariérovou Prahou historickou má Pražská organizace vozíčkářů v Benediktské ulici č. 6, Praha 1, tel.: 2482 7210, 2482 6078, e-mail:pov@gts.cz. Publikace stojí 100,- Kč a lze si jí nechat zaslat poštou, k ceně je ovšem třeba připočítat poštovné cca 48,- Kč. Co se týká druhé části dotazu, musím bohužel konstatovat, že zmíněné projekty neznám, ani jsem je nikde nenašla. Pokud mi pošlete informace, o jaké projekty jde, ráda se k nim vyjádřím. Dobrý den, paní senátorko, zdravím Vás z Hradce Králové. I když nebydlím ve Vašem volebním obvodu, obracím se na Vás jako na člověka s velkými zkušenostmi v problematice bezbariérového prostředí pro vozíčkáře. Moje přítelkyně je už 2,5 roku na vozíku a v současné době dostala v Hradci Králové "bezbariérový" byt (uvozovky vysvětlím dále). I když měl být byt bezbariérový, byly tam značné problémy. Například z pokoje na lodžii 10 cm vysoký schod, horní kličky na oknech ve výšce 2 m nad zemí, chybějící madlo u umyvadla, standardně vysoká kuchyňská linka apod. Je to dost neuvěřitelné, ale tyhle věci prošly i kolaudací!!! (Asi proto, že v Hradci Králové za vozíčkáře jednají a rozhodují lidé, kteří sami na vozíku nejsou). Prostě řada věcí v tom bytě neodpovídá vyhlášce 174/1994. Něco se nám už podařilo vyřešit, ten schod na lodžii odstranili, ale ostatní problémy zůstávají a město jako investor se k nim nezná. Byt je oficiálně zkolaudovaný jako bezbariérový, takže okres nám nemůže dát ani příspěvek na úpravu bytu na byt bezbariérový. Okresní úřad poskytl na tento byt dotaci, údajně ale také jen na byt "bezbariérový", nikoli na byt "bezbariérový pro vozíčkáře". Magistrát tvrdí, že když je byt veden jen jako "bezbariérový" a nikoli "bezbariérový pro vozíčkáře", tak výška kliček na oknech a výška kuchyňské linky není jejich problém. A že už se s tím stejně nedá nic dělat, okna prý předělat nemůžou, novou kuchyňskou linku nekoupí (když už tam jedna je) atd. Výsledkem je zatím jen to, že moje přítelkyně má přidělen byt, ve kterém nedokáže ani otevřít okno (do výšky 2 m se z vozíku prostě dosáhnout nedá), ani nemůže používat velkou část kuchyňské linky (horní skříňky v lince jsou od výšky 140 cm do výšky 210 cm), ale nemůže ani požádat o příspěvek na úpravu bytu a odstranění těchto problémů. Proto bych se chtěl zeptat na několik věcí: 1. Zda existuje po právní stránce rozdíl mezi bytem "bezbariérovým" a "bezbariérovým pro vozíčkáře" 2. Zda i byt, který by byl jen "bezbariérový" (nikoli tedy přímo "...pro vozíčkáře"), musí splňovat podmínky vyhlášky 174/1994. 3. Pokud i byt, který je jen "bezbariérový" musí splňovat podmínky vyhlášky 174/1994, na koho se v tomto případě obrátit se stížností (jednání s městem ani se Správou nemovitostí k ničemu nevedou). 4. Zda ze znění vyhlášky 174/1994 vyplývá požadavek na výšku a umístění horních skříněk kuchyňské linky (u kliček na oknech je to jasné, to je ve vyhlášce přímo uvedeno). Děkuji Vám za jakoukoli odpověď a přeji Vám hodně úspěchů ve Vaší další práci pro zdravotně postižené. Vážený pane, musím říci, že mě váš e-mail vůbec nepotěšil. Aby člověk, kterému byl přidělen bezbariérový byt, neměl možnost v něm bydlet, je přinejmenším, vyjádřím-li se diplomaticky, smutné. Nebudu-li se vyjadřovat diplomaticky, je to šlendrián a neochota řešit problém, kterým bydlení tělesně handicapovaných bezesporu je. Ale k vašemu dotazu. Náš právní řád nezná pojem "bezbariérový byt" ani "bezbariérový byt pro vozíčkáře". Existují pouze tzv. byty zvláštního určení, viz vyhl. 174/1994 Sb. Znění této vyhlášky najdete na mých webových stránkách - www.filipiova.cz. Takže dle mého názoru pokud byt takto, pod tímto názvem není zkolaudován, máte nárok na příspěvek na bezbariérové úpravy bytu. Pokud je pod tímto názvem byt zkolaudován, byly podle toho, co jste mi napsal porušeny podmínky vyhl. 174/1994 Sb. a problém je na straně stavebního úřadu, který daný byt jako byt zvláštního určení zkolaudoval. St. úřad tímto porušil zákon a je možné jej zažalovat za nedodržování stavebního zákona. Budu ráda, dáte-li mi vědět, jak se váš případ vyvíjí. Ráda vám pomohu v dalším "boji" s úřady. Jaký je nejmenší rozměr WC pro vozíčkáře ve veřejném objektu? Podle Vyhlášky 174/1994 Sb. u rekonstrovaných staveb je minimální rozměr 140x140 cm, u novostaveb 160x180 cm. Já však doporučuji navrhnout půdorys kabiny WC takový, aby po umístění zařizovacích předmětů zůstal volný půdorysný prostor o velikosti kruhu s průměrem min. 120 cm, lépe 150 cm. Je třeba velmi pečlivě zvážit umístění jednotlivých zařizovacích předmětů. Jak má vypadat rampa, její sklon, povrch a jaká má být výška zábradlí? Minimální šíře rampy je 130 cm. Podélný sklon je maximálně 1:12. Je-li rampa dlouhá max. 3 m, může být sklon 1:8, ale nesmí to být u staveb určených pro sociální péči nebo bydlení handicapovaných. Je-li rampa delší než 9 m, musí být přerušena odpočívadlem dlouhým 1,5 m. Povrch musí být protiskluzný, ale nesmí být příliš hrubý. Zábradlí je vysoké 90 cm a je třeba, aby přesahovalo začátek a konec rampy min. o 15, lépe o 30 cm. Ve výší 30 cm nad povrchem rampy musí být vodící tyč, zabraňující předního kolečka vozíku z rampy. Jak mají být široké dveře, aby jimi projel vozíčkář? Dveře musí mít světlou šířku min. 80 cm. Ve dveřích nesmí být práh. Na vnitřní stranu dveří je vhodné umístit vodorovné madlo ve výši 80-100 cm. Máte-li dotaz týkající se mé profese, vyplňte laskavě níže uvedený formulář. Váš dotaz i má odpověd bude uvedena na této stránce spolu s ostatními otázkami a odpověďmi. Vaše jméno ani adresa zveřejněna nebude. Těším se na Vaše dotazy. Jméno: Město: E-mail: Dotaz: